Finanční úřad jí ho přesto – se zdůvodněním, že porušení daňových předpisů bylo mimořádně závažné – neodpustil. Odpovědět na otázku, jestli má na něco takového finanční úřad právo či svým postupem porušil zákon, dnes kupodivu nelze. Dva senáty Nejvyššího správního soudu mají totiž na věc radikálně odlišný názor, a rozhodnout proto bude muset rozšířený senát Nejvyššího správního soudu.
Pokud výše popsanou informaci obrátíme naruby, znamená to jediné. Všichni ti, kdo platí daně a dopustí se nějakého prohřešku, dnes vůbec netuší, jestli mají v případě splnění všech předepsaných podmínek automatický nárok na odpuštění penále, či ne. Nejistota bude ještě chvíli trvat. Rozšířený senát převzal případ v prosinci a podle mluvčí soudu Sylvy Dostálové „projednávání věcí v rozšířeném senátu trvá cca šest až devět měsíců“.
Měli a mohli
Všechno začalo tím, že finanční úřad v červnu 2017 doměřil Kovostroji Bohemia dodatečnou daň (šlo o DPH za rok 2014) a spolu s ní penále ve výši 2 645 335 korun. Firma poté doměřenou daň včas zaplatila, včas požádala o odpuštění penále, a navíc se v minulých třech letech nedopustila závažného daňového prohřešku. Jinak řečeno splnila všechny zákonné podmínky pro odpuštění penále.
Finanční úřad toto všechno uznal, přesto v srpnu 2018 odmítl penále odpustit. Kovostroj Bohemia kvůli tomu podal správní žalobu a Krajský soud v Českých Budějovicích jí napoprvé vyhověl s tím, že finanční úřad svůj postup řádně nevysvětlil a neodůvodnil. Finanční úřad poté rozhodl znova, penále opět neodpustil a nově to zdůvodnil tak, že v případě Kovostroje Bohemia nešlo o „chybové jednání v dobré víře“, tedy o „zřejmý omyl, chybu či nesprávný výklad hmotného daňového práva“, nýbrž o „zapojení do předem nastaveného a organizovaného podvodného obchodního modelu, o kterém daňový subjekt měl a mohl vědět a kterému se mohl, pokud by přijal racionální a reálně dostupná opatření, jednoznačně vyhnout“.
Mimochodem jednatel Kovostroje Bohemia Luděk Zavadil s takovým hodnocením naprosto nesouhlasí. „Nebyli jsme členy žádného karuselu,“ říká. Postup finančního úřadu považuje za „šílenou nespravedlnost“ a dodává: „Kdybychom byli aktivními účastníky daňových podvodů, tak nás bude vyšetřovat policie.“ Finanční úřad podle něj svůj postup opírá o fikci, že o onom karuselu „vědět měli a mohli, my jsme ale nic ani při nejvyšší opatrnosti vědět nemohli“. Právě zde podle Zavadila leží meritum věci: „Neodpuštění penále je samozřejmě nespravedlivé, ale hlavní je pro nás jistina, úrok z prodlení a všechno ostatní, co nám finanční úřad naúčtoval. O to se samozřejmě soudíme a bude o tom také ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud.“
Senát versus senát
Zpět k neodpuštěnému penále. Zdůvodnění finančního úřadu, že Kovostroj Bohemia „měl a o mohl vědět“, krajskému soudu stačilo, loni v červnu proto žalobu firmy napodruhé odmítl a neodpuštění penále tím de facto potvrdil. Vyšel ze staršího rozsudku Nejvyššího správního soudu, který v srpnu 2017 v podobném případě týkajícím se úplně jiné firmy – ACE Trade – rozhodl, že finanční úřad může při rozhodování o odpuštění či neodpuštění penále vzít v potaz závažnost daňového prohřešku.
Kovostroj Bohemia poté podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a věc dostal na stůl jiný senát (jeho členy jsou soudci Lenka Kaniová, Josef Baxa a Ivo Pospíšil) než ten, který rozhodoval o případu firmy ACE Trade (tady šlo o soudce Terezu Kučerovou, Věru Balejovou a Michala Hájka). A názor tohoto senátu je zcela odlišný – pokud daňový subjekt splnil všechny předepsané náležitosti, finanční úřad de facto nemá možnost penále neodpustit a rozhodně se při svém rozhodování nemá zabývat tím, nakolik daňový prohřešek byl či nebyl závažný, protože zákon ani interní daňový předpis „D-21“ to nepřipouštějí.
Finanční úřad má podle názoru tohoto „nového“ senátu nejdřív zjistit formality. Tedy, jestli dotyčný uhradil doměřenou daň a během tří měsíců požádal o odpuštění penále. V druhém kroku se má zaměřit na to, jestli se daňový subjekt (nebo jeho statutár) nedopustil v uplynulých třech letech závažného daňového deliktu. Pokud tímto sítem žadatel projde, má na odpuštění penále nárok, což ovšem v případě Kovostroje Bohemia neplatilo. Potom následuje třetí a poslední krok, ve kterém má finanční úřad rozhodnout o tom, v jaké výši penále odpustí – a to až do 75 procent. Ani tady však není místo na úvahy o závažnosti daňového prohřešku, protože zákon stanovuje jen dvě jasná kritéria – nakolik dotyčný spolupracoval při daňové kontrole a jestli se v minulosti nedopouštěl daňových prohřešků.
O tom, který ze dvou právních názorů převáží, bude nyní rozhodovat rozšířený senát Nejvyššího správního soudu a daňoví poplatníci si na jeho názor musejí počkat.
