Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pouště jsou považovány za ideální místo pro stavbu solárních elektráren. Na Sahaře, kde by teoreticky mohl vzniknout obrovský solární park, jenž by pokryl celosvětovou spotřebu elektřiny, by realizace vedla ke zvýšení globální teploty.
Fotovoltaika, jež je podle řady studií technologií, která dokáže produkovat nejlevnější elektřinu na světě, by teoreticky mohla vyřešit poptávku po energiích na celé planetě – pokud by se postavily obří solární parky na světových pouštích.
Pouště jsou většinou rovné, je na nich dostatek místa pro stavbu solárních panelů a nevyužívají se pro produkci potravin. Navíc na nich není nouze o dostatek slunečního svitu. Zároveň obsahují křemík v okolním písku, který se používá k výrobě fotovoltaických panelů. Už nyní největší solární elektrárny stojí na pouštích nebo v obzvláště suchých regionech.
Proto se v minulých letech často hovořilo o využití Sahary a její přeměně v gigantickou solární farmu, která by mohla celkem vyrábět až čtyřnásobek současné poptávky po elektřině. Existují i projekty, které počítají s tím, že solární panely postavené v Tunisku a Maroku budou vyrábět elektřinu pro evropské spotřebitele.
Vědci Lu Čeng-jao ze švédské Lundské univerzity a šéf výzkumu v Institutu pro životní prostředí z australské Western Sydney University Benjamin Smith se naopak zaměřili na analýzu možných negativních vlivů obřího solárního projektu, který by vznikl v severní Africe.
Argumentují hlavně tím, že se většina sluneční energie přemění v solárních parcích na teplo. Jen malá část – účinnost se u většiny panelů pohybuje mezi 15 a 20 procenty – se transformuje na elektrický proud.
Ze solárního zdroje na Sahaře by se stal obří tepelný ostrov, který by měl vliv na globální změnu klimatu, proti které se právě přechodem na obnovitelné zdroje bojuje. Vědci se zaměřili na to, jak by se realizace saharského snu o zelené energii projevila v jiných částech světa. To znamená, že by solární panely pokryly tisíce čtverečních kilometrů pouště, přičemž Sahara má celkovou rozlohu přes devět milionů kilometrů čtverečních.
Podle vědců by mohlo dojít k opakování situace před šesti tisíci lety. Největší poušť světa by opět zezelenala, protože by přitáhla větší počet srážek, jinde by ale ubyly. Například ve vzdálené Amazonii. I proto je třeba zvážit veškeré dopady na klima, pokud by se mělo přistoupit k realizaci plánů postavit obří solární projekty na pouštích obecně, uvedli vědci v odborném časopise Geophysical Research Letters.
Výhody, které by vedly k obnovení vegetace na Sahaře, by byly vymazány negativními důsledky v jiných částech světa, varují Lu Čeng-jao a Benjamin Smith. Ve svém modelu počítali s tím, že bude zastavěna pětina rozlohy Sahary. To by zvýšilo teplotu v regionu o 1,5 stupně Celsia. Pokud by byla použita k solárnímu boomu polovina rozlohy Sahary, zvedla by se teplota na poušti o 2,5 stupně Celsia.
V případě prvního scénáře by došlo globálně ke zvýšení teploty o 0,16 stupně Celsia, v případě druhé varianty o 0,39 stupně Celsia. Dopady by se výrazně lišily podle regionů. Dá se čekat silný vliv na arktickou oblast, což by dále zrychlilo tání ledovců v celé oblasti. Tmavší moře absorbuje více tepla než ledovec a sníh.
Zároveň by se směrem na sever posunul pás tropů, na který v současnosti připadá 30 procent globálních srážek a tvoří deštné pralesy v povodí Amazonky a v oblasti afrického Konga. Zjednodušeně řečeno, o co více by zapršelo na Sahaře, o to méně by spadlo vody v Amazonii. Navíc by hrozil vyšší výskyt tropických bouří na pobřeží Severní Ameriky a v oblastech východní Asie.
V modelu přitom chybějí dopady toho, že by vítr přestal přenášet značné množství prachu obsahujícího živiny směrem do Atlantského oceánu a do největšího deštného pralesa světa v Jižní Americe. Proto jsou rizika výstavby solárních elektráren na Sahaře dokonce větší, než simulace naznačují. I když takové projekty povedou k odklonu od spalování fosilních paliv, mohou mít další dalekosáhlé dopady na ekosystémy po celém světě.
