Osmnáctiletá Camilla Canepaová zemřela na následky krevní sraženiny v mozku. Předtím dostala v Ligurii první dávku vakcíny AstraZeneca v rámci akce otevřených dní, kdy zdravotníci očkují zájemce i bez předchozí rezervace.
Místní úřady tímto způsobem reagují na přebytky vakcín od britsko-švédské společnosti. Pochyby o bezpečnosti panují delší dobu, italská vláda doporučila, aby byl tento druh očkování podáván lidem starším 60 let. Část italských regionů ale toto doporučení nerespektovala.
I když byla Canepaová několikrát operována, nakonec komplikacím podlehla. Pitva prokázala, že zemřela na krvácení do mozku po 16 dnech od očkování, ke kterému došlo na konci května. Trpěla také autoimunitní poruchou a očkována vůbec neměla být. Očkovací centrum nicméně její zdravotní stav nezkoumalo.
Salvini: Vláda provádí na mladých experiment
Příležitosti ke kritice vlády a zmatečných pokynů ohledně očkování využil zejména Matteo Salvini z pravicové strany Liga Severu. Vyzval k ukončení praxe otevřených dnů, kdy se nechávají očkovat mimo pořadí hlavně mladší lidé. Používání dětí od 12 let k očkování označil za absurdní experiment. „Kdo to povolil? Existuje vůbec ministr zdravotnictví?“ zlobil se bývalý místopředseda vlády a ministr vnitra, který chtěl výrazně omezit nelegální migraci do země.
Vládu, kterou nyní vede bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, kritizuje i poslanec pravicové straničky Bratři Itálie Marcello Gemmato. Kabinet je podle něj neschopný vést očkovací kampaň. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza z malé levicové strany Articolo Uno je oblíbeným terčem pravicových politiků, zejména kvůli covidovým restrikcím.
Bezpečná pro mladé, nebo naopak staré?
Spor se vede o věkovou hranici, od které je vakcína relativně bezpečná. V Itálii byla původně schválena pro osoby mladší 55 let. V březnu se začaly objevovat obavy z bezpečnosti právě pro mladší ročníky, začaly se vyskytovat komplikace s krevními sraženinami. Řada zemí v EU používání vakcíny dočasně pozastavila.
Následně Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila očkovat naopak starší občany. V Itálii místní regulátor léčiv vydal doporučení, že lékaři mají AstraZenecou očkovat Italy starší 60 let. Každá země v rámci Unie má politiku odlišnou. Dánsko například používání vakcíny úplně zastavilo a preparát rozdalo do zahraničí. Zájem projevila i Česká republika. Francie doporučila očkování pro lidi starší 55 let.
V Česku platí doporučení očkovat zájemce starší 60 let. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) navíc připustil možnost, že po první dávce vakcíny z Oxfordu může lékař rozhodnout o tom, že druhá bude od firmy Pfizer nebo Moderna.
Italský zmatek
Itálie ale zvolila ještě zmatenější postup. Na centrální úrovni se držela doporučení očkovat starší 60 let, regionální vlády se ale rozhodly zavést otevřené dny v očkovacích centrech, aby nechtěné dávky vakcín vyočkovaly přes varování řady odborníků. A to se stalo osudným osmnáctileté dívce. Kritizuje se decentralizace italského zdravotnického systému, který přenáší značné pravomoci na italské regiony.
Po úmrtí Canepaové se doporučení očkovat vektorovou vakcínou z adenoviru zpřísnilo. Mají ji dostávat jen lidé nad 60 let. Politici v regionech si stěžují naopak na to, že Řím jasně neřekl, koho vakcínou z Oxfordu očkovat a koho ne.
Zmatky a pochybnosti okolo očkování vyvolávají u řady Italů větší skepsi ohledně toho, zda se vůbec nechat imunizovat. Ukazuje to i reakce lidí v Neapoli. Po smrti osmnáctileté studentky z Ligurie si v rámci dne otevřených dveří přišla pro vakcínu jen padesátka „statečných“, i když bylo k dispozici 1440 míst.
Francesco Vaia z Národního institutu pro infekční nemoci Lazzara Spallanzaniho v Římě zdůraznil, že veškeré schválené vakcíny proti covidu brání závažnému průběhu onemocnění a pozitiva převažují nad negativy. Nicméně každá vakcína může mít negativní účinky pro malé procento očkovaných. Souhlasí ale s tím, že v posledních týdnech a měsících došlo k řadě chyb v komunikaci mezi italskou vládou a dalšími italskými institucemi.
