Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Tři měsíce před volbami prosadila ljubljanská vláda zákon, jenž komplikuje život tamním bankám.
Slovinský parlament schválil minulý týden sporný bankovní zákon, jenž má chránit držitele hypoték denominovaných ve švýcarských francích před prudkým zdražením. Zákon de facto přehazuje riziko z dlužníků na banky, které tak mohou celkem přijít až o stovky milionů eur.
Zákonodárci argumentují, že banky měly dlužníky před uzavřením hypotéky dostatečně varovat před riziky spojenými s volatilitou forexového trhu, což neučinily. Asi 6000 slovinských domácností stále splácí hypotéky v celkové hodnotě zhruba 250 milionů eur, píše agentura Bloomberg. Zákon by jim vyšel vstříc na úkor bank podobně, jako to předtím udělaly Chorvatsko, Černá Hora a především Maďarsko. Tamní premiér Viktor Orbán, jenž takový zákon přijal jako první, si tím vysloužil nevoli finančních trhů (a oblibu u voličů).
Příklad Slovinska je principiálně stejný. Země jako první z postkomunistických přijala euro a byla v regionu vzorem finanční disciplíny. V prvních letech 21.století před vypuknutím finanční krize však tamní banky začaly nabízet hypotéky denominované ve švýcarských francích, atraktivní kvůli nižším úrokům; tisíce Slovinců té možnosti využily. Když poté kurz švýcarského franku vůči euru prudce vzrostl, hypotéky to citelně prodražilo.
Zákon, jejž dostal k podpisu slovinský prezidnet Borut Pahor, retroaktivně uplatňuje strop takového prodražení ve výši deseti procent. To je relativně únosné pro držitele hypoték, zato bankám to hrozí vysokými ztrátami. Tamní bankovní asociace také napsala vládě i evropským institucím, v němž popisují „negativní dopad na ziskovost celého bankovního sektoru, jeho kapitalizaci a budoucí schopnost poskytovat úvěry“.
Podobně se k zákonu vyjádřila Evropská centrální banka. Ve vládním rozhodnutí prohnat řečený zákon parlamentem však hraje hlavní roli politika - Slovince v dubnu čekají parlamentní volby.
