Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Sen o proinvestování se z krize

Aritmetika je mrcha. Když jsou firemní investice čtyřikrát vyšší než ty veřejné, musíme brát řeči politiků o „proinvestování se z krize“ s velkou rezervou.

Sen o proinvestování se z krize
ilustrační foto | Profimedia.cz

V Česku dnes v podstatě nepotkáte nikoho, kdo by se nechtěl proinvestovat z krize. Jistě, najdete dost ekonomů, kteří poznamenají, že se musí investovat „chytře“, žádné „lití betonu“ do novodobých klonů „hladových zdí“. Vzhledem k sérii nehod na železnici jsou za ideální příklad „chytrých investic“ uváděny instalace zabezpečovacích zařízení. Taky rychlodráhy tady měly být už dávno, když v Číně jezdí pomalu do každého města druhé kategorie.

Kanál Labe–Odra–Dunaj je nejkrásnějším vlhkým snem betonářské lobby, který má ovšem tu zásadní výhodu, že se nikdy nezačne stavět. A tak se není třeba trápit, jak to dopadne. Jestli i při „nulovém diskontování peněžních toků“ (rozumějte, bez úroku) vychází návratnost už v polovině 23. století nebo podle konzervativních odhadů až o nějakých sto let později. Mnohem větší problém představují projekty, které se zdají na první pohled žádoucí a pro národní sebevědomí nepostradatelné. Koho by například těšilo číst, že vlakem z Berlína do Vídně to vyjde rychleji oklikou přes Bavorsko? 

Zkusme se ale podívat na ekonomické kalkulace. Z dostupných studií vyplývá, že cena jízdenky rychlovlakem z Prahy do Brna by nesměla stát víc než tři stovky, aby – výměnou za zkrácení jízdy na hodinu – přilákala dost cestujících. U služebních cest je cenová elasticita nižší, jenže kolik jízdenek prodáte za prémiovou cenu i na těch nejfrekventovanějších spojích? A při ceně vyšší než 500 korun budou krásné nové stroje jezdit téměř prázdné.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit