Proč bude svět kvůli lidem Putinova typu chudší a méně bezpečný
Používání prohibitivních cel, obchodních omezení, zákazů investic a akvizic a dalších sankčních ekonomických nástrojů, které mají donutit protivníka, aby zanechal svých aktivit, je tady už dlouho. A párkrát v dějinách velmi významně poznamenalo vývoj světového obchodu. Abychom nechodili příliš daleko do minulosti: „Kontinentální systém“ Napoleona Bonaparta, zahrnující všechny země pod přímým či nepřímým vlivem francouzského císařství, nebyl ničím jiným než pokusem o alternativu přímé vojenské konfrontace kompletní hospodářskou blokádou. Vydržel, s různou mírou dodržování, osm let.
Pro Británii, na niž byl cílen, znamenal velké potíže, ale trochu paradoxně představovala ztráta evropských trhů i silný podnět pro její zámořskou expanzi a také pro rychlé tempo, s nímž se prosazovala průmyslová revoluce. Obchodní obrat ve skutečnosti po prvotním – byť léta trvajícím – šoku začal stoupat díky změně teritoriální struktury.
Byli i tací, kterým se zadařilo
Není divu, že všude, kde předtím ekonomika hodně závisela na obchodu s Británií, zkoušeli blokádu obcházet a pašování jen kvetlo. Čilý reexport britského zboží přes nizozemské přístavy do Francie popudil Napoleona natolik, že přinutil k abdikaci svého bratra Ludvíka z loutkového holandského trůnu a Holandsko rovnou k Francii připojil.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot