V Rusku se rychlovlakům z německého Krefeldu říká sapsan (sokol stěhovavý). Jedná se o upravenou verzi evropského Siemensu Velaro, která je ale v případě použití v Rusku navržena pro teploty až minus padesát stupňů Celsia. Vlaky jezdí na trase Moskva–Petrohrad a dosahují působivých parametrů. Trasu dlouhou 650 kilometrů urazí za tři hodiny a 45 minut. Německá moderní technologie na kolejích uspěla v řadě zemí, včetně Spojených států a Číny.
V Rusku je ale kvůli válce na Ukrajině s podnikáním konec. Siemens přitom „v zemi neomezených možností“ působí už od poloviny 19. století, kdy na carský trh začal dodávat telegrafy. Společnost Siemens Mobility se nyní zaměří na méně rizikové trhy a bude rozvíjet i stavbu vodíkových vlaků s palivovými články.
V továrně v Krefeldu nicméně budou pokračovat v kompletaci vlaků, jež si objednala Moskva. Společnost Siemens Mobility oznámila, že devět souprav po vyrobení zakonzervuje a uskladní. Z nejnovější objednávky z roku 2019 ve výši 1,1 miliardy eur na třináct vlaků (v Německu jezdí pod označením ICE3) byly ruským drahám dosud dodány čtyři soupravy. Součástí původního kontraktu byla rovněž údržba vlaků na třicet let, jež také padá.
Tradiční trh
Stažení z ruského trhu je pro firmu z Mnichova bolestivé. Jednalo se už o třetí zakázku na moderní rychlovlaky. Německý výrobce podepsal kontrakty na dodávky vlaků už v roce 2006 a 2011. Se soupravami, jež jezdí rychlostí přes 250 kilometrů v hodině, uspěl také ve Španělsku, Turecku, Británii, Nizozemsku a Belgii. Vyrábí komponenty i pro čínské vlaky od CRRC. Německá společnost Siemens je nicméně klíčovým dodavatelem pro německé dráhy Deutsche Bahn, jež si objednaly 137 vlaků nové generace ICE4.
Zástupci společnosti Siemens Mobility doufají, že se vlaky určené pro ruský trh uplatní mimo Rusko. Proto je firma chce dokončit. Vlaky pod obchodním označením Velaro RUS by mohly paradoxně skončit u nepřítele Kremlu, a to na ukrajinském trhu. „Železniční systémy bývalých sovětských republik jsou z velké části založeny na stejných standardech. Je to relativně homogenní trh,“ míní výkonná ředitelka dopravní poradenské společnosti SCI Verkehr Maria Leenenová.
S menšími úpravami by mohly moderní rychlovlaky jezdit teoreticky i v dalších státech východní Evropy, například v Pobaltí, dodala. Nejpravděpodobnější variantou je ale právě Ukrajina po skončení války, protože se už nyní v rámci EU debatuje o plánu obnovy země, uvedla Leenenová.
Před válkou bylo Rusko v očích německých manažerů příslibem perspektivního trhu. Ukončení obchodních aktivit je zásadním zlomem pro firmu, protože Siemens v Rusku působil od roku 1851, kdy dodal 75 ukazovacích telegrafů pro komunikaci mezi Petrohradem a Moskvou.
