Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Přístup mezinárodních vědeckých institucí k válčícímu Rusku se liší. Některé ruské vědce „odstřihly“, jiné tvrdí, že věda je apolitická.
Putinova nevyprovokovaná agrese vůči Ukrajině postihuje Rusko na všech frontách. Evropané i Američané posílají Kyjevu zbraně, uvalili na Rusko poměrně tvrdé ekonomické sankce – a pomalu ho začínají odstřihávat od různých mezinárodních vědeckých projektů.
Zdaleka to ale není jednoznačná akce. Přístup jednotlivých institucí se podle informací, které zveřejnil web vědeckého časopisu Science, navzájem hodně liší. Některé o nutnosti vystrnadit agresora z mezinárodní vědecké komunity vůbec nepochybují, jiné naopak zastávají názor, že politika by se do vědy míchat neměla, a ti poslední to hrají na obě strany.
Velmi jasně se vyjádřil například Massachusettský technologický institut (MIT), který se od roku 2011 podílel 300 miliony dolarů na založení prestižní moskevské anglofonní univerzity Skolkovo Institute of Science and Technology (Skoltech), která se zaměřuje na technologické inovace. Pouhý den po Putinově vpádu na Ukrajinu, tedy 25. února, MIT oznámil, že partnerství přerušuje.
Evropská komise kromě toho pozastavila účast Ruska ve svém stěžejním a štědře dotovaném (95,5 miliardy eur do roku 2027) výzkumném programu Horizon Europe. Spolupráci s Ruskem zmrazily rovněž příslušné koordinační vědecké instituce několika evropských států – například Francie, Německa, Itálie či Nizozemska.
Jiné vědecké organizace se ale takovému přístupu zuby nehty brání. Například Mezinárodní astronomická unie (IAU) odmítla minulý týden petici ukrajinských astronomů, aby jejich ruské kolegy vyloučila ze všech svých aktivit.
„To by nepochybně znamenalo vyjádření politického názoru, čehož se IAU nemůže dopustit,“ napsala do své odpovědi šéfka astronomické unie Debra Elmegreen s tím, že „IAU vznikla hned po první světové válce, aby sjednotila kolegy, a my je teď nechceme rozdělovat na základě toho, co dělají jejich vlády“. Podobně se k věci postavilo i vedení experimentálního fúzního reaktoru ITER ve Francii: „ITER je dítětem studené války, a je proto z principu nezúčastněný.“
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se rozhodla Rusko potrestat i nepotrestat. Zástupci 23 členských států laboratoře se v úterý sešli na zvláštním zasedání a odhlasovali si, že Rusko zbaví statusu pozorovatele a jeho představitelům odejmou oprávnění auditovat rozhodnutí rady CERN. Na druhou stranu se ale CERN nezbavil tisícovky ruských vědců, kteří tvoří zhruba osm procent všech jeho uživatelů. Rada laboratoře to glosovala slovy, že situaci bude dále sledovat a je „případně připravena přijmout další opatření“.
Otázka samozřejmě je, jak se na postojích zatím váhajících vědeckých institucí a vlád podepíše brutalizace války, která se zatím nejviditelněji projevila bombardováním porodnice v Mariupolu. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz fakt, že řada ruských vědců stojí proti Putinovi v opozici, někteří se vůči jeho agresi statečně vymezují a další před hrozícím znovuspuštěním „železné opony“ utíkají nebo už utekli na Západ.
Jedna jistota však zůstává. Pokud ruská věda zůstane nakonec osamocena, půjde o velký návrat do národní minulosti. Kampaň za „prvenství národní vědy“ vyhlásil Stalin v roce 1946 a kromě oslavování nezpochybnitelně skvělých „hlav“, jakými byli Lomonosov či Mendělejev, se zvrhla v samožerné básnění o přirozené genialitě ruského národa.
V knihách z té doby, třeba ve Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích, si tak každý mohl přečíst, že cimrmanovsky zapomenutí ruští koumesové vymysleli jako první úplně všechno na světě – letadlo, padák, rádio, velociped, žárovku, první benzinový motor s elektrickým zapalováním, ponorku, teplovzdušný balon, automobil, kolejovou dopravu, parní stroj, elektrický telegraf, traktor, kombajn i tank.
Podle oficiální sovětské propagandy provozoval Západ toto „drzé popírání“ superiority ruské národní vědy záměrně a jeho agenti cestovali po ruské zemi, vykořisťovali nebohé vynálezce a „snažili se vyzvědět, koupit, převzít a ukrást výsledky jejich vědeckých výzkumů“.
