Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V ruském oficiálním mediálním prostoru se začínají stále častěji objevovat kritická vyjádření na adresu průběhu „speciální vojenské operace“, jejíž konec je stále v nedohlednu.
Prominentní ruská státní zpravodajská agentura RIA Novosti, která je plně vlastněna ruským státem, přinesla prvně od začátku války na Ukrajině kritické rozhovory se zraněnými ruskými vojáky. Stěžují si na průběh války i na své odškodnění.
V ruské televizi NTV, kterou vlastní společnost Gazprom-Media (dcera státem ovládaného Gazpromu), zase došlo ke kritice toho, že Rusko nemůže ekonomicky ani vojensky konkurovat Spojeným státům a obecně celému Západu a Severoatlantické alianci.
Zůstává otázkou, zda to znamená oslabování vlivu Kremlu a Vladimira Putina ve společnosti, nebo jde spíše o záměrné vypuštění kritických „balonků“, aby režim zjistil reakce veřejnosti, která dosud většinově a nekriticky podporovala válku na Ukrajině.
V případě agentury RIA Novosti bylo dopřáno sluchu ruským vojákům, kteří byli na Ukrajině zraněni. Už název článku „To jsme nečekali“ vypovídá o frustraci, jež se šíří v doposud nedotknutelné ruské armádě. Reportáž si během několika dní přečetlo přes 265 tisíc lidí.
Samotná kritika armády je přitom podle zákona z března 2022 trestána až patnácti lety vězení, protože se podle Kremlu jedná o „záměrné šíření falešných zpráv“. Až dosud se tedy ani agentura RIA Novosti neodchylovala od státní doktríny o úspěšné „zvláštní vojenské operaci“, která probíhá přesně podle not neomylného šéfa Ruské federace.
Samotní zranění vojáci zpochybňují závazek Putina, který již na začátku války na Ukrajině slíbil všem zraněným mužům odškodnění ve výši tří milionů rublů (podle oficiálního kurzu asi 820 tisíc korun) se slovy, že je povinností státu „podporovat rodiny padlých a zraněných válečných kamarádů“.
V praxi odškodnění dostane jen málokdo, což je zřejmě způsobeno vysokými ztrátami a také vysokým počtem zraněných ruských vojáků. Jedním z kriticky vystupujících vojáků je Sergej Abramov ze sibiřského města Krasnojarsk. Na konci roku 2022 byl na východě Ukrajiny zasažen granátem a hospitalizován.
Bylo mu diagnostikováno takzvané akubarotrauma, což je poškození organismu po silné explozi, v tomto případě i poškození mozku. Při žádosti o finanční kompenzaci mu bylo vystaveno potvrzení na „akutní reakci na stres“, což znemožňuje nárok na odškodnění. Byl léčen pouze vitaminy a analgetiky. Sám Abramov tvrdí, že se fakticky zhroutil a nemůže spát, budí jej děsivé sny z fronty.
Na postup úřadů si stěžoval také prostřednictvím vojenské prokuratury, ta ale jeho stížnost zamítla. Podle RIA Novosti je běžnou praxí, že vojenští lékaři u zraněných vojáků uvádějí hlavně příznaky zranění, nikoli jejich příčinu.
Vojáci pak mají potvrzení na „akutní reakci na stres“ nebo „astenický stav“ (celková tělesná slabost), případně nespecifikované neurologické potíže. Taková diagnóza se ale nepovažuje za zranění utrpěné ve válečném konfliktu. Jeden z dalších vojáků řekl, že byli ruskou armádou zneužiti a pouze chtějí spravedlnost.
Ještě otevřenější kritika války zazněla v televizi NTV. Jeden z pozvaných diskutujících, bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin, vcelku logicky zdůraznil, že v dlouhodobém horizontu není možné vyhrát válku nad mnohem ekonomicky silnějším Západem. Zatímco vojenský rozpočet Spojených států činí 800 miliard dolarů ročně, celkový rozpočet Ruska je 500 miliard dolarů.
„Ještě jedno číslo. Boeing vyrábí až tisíc letadel ročně. Ruský premiér Michail Mišustin řekl, že bychom mohli být schopni vyrobit sto letadel ročně,“ dodal k ekonomické síle Ruska Naděždin. I proto jsou podle něj možnosti amerického průmyslu na úplně jiné úrovni než v případě ruského zbrojního sektoru, i když oficiálně ruský ministr obrany Sergej Šojgu slibuje výrazné navýšení zbrojní výroby, včetně nedostatkové munice.
Bývalý poslanec pak prohlásil, že by pro Rusko bylo nejlepší strategií „dobrodružství“ na Ukrajině co nejrychleji ukončit. Ruský poslanec Alexander Kazakov kontroval tím, že prezentovaným číslům nevěří, a také přáním, že Západ nevydrží podporovat Ukrajinu roky, zatímco Rusko je připraveno na vleklý boj.
