Ruská ruleta

Česká republika rozehrála největší ruskou ruletu v novodobé historii země. Ač na řadu otázek stále chybějí odpovědi, je jasné, že akce ruské vojenské rozvědky GRU v muničním skladu ve Vrběticích postavila české politiky do role, ve které nesmějí zklamat. A výsledek byl ke konci minulého týdne snad až překvapivě uspokojivý. Minimálně proto, že se z našich vrcholných představitelů nenašel nikdo, kdo by kremelskou agresi vyloženě bagatelizoval, a dokonce i prezident Miloš Zeman se v prvních dnech držel stranou. Kreml se přitom snaží falešnými zprávami, propagandou a ekonomickým nátlakem Česko dlouhodobě rozložit.

Reakce české vlády – tedy alespoň do uzávěrky tohoto vydání Hrotu – byla pozoruhodně svéprávná a ve čtvrtek při sledování tandemu Babiš – Hamáček mohli občané zažít něco vzácného: nemuseli se za ně stydět. Trvání na návratu českých diplomatů do Moskvy, respektive na redukci počtu ruských diplomatů (čti agentů všeho druhu, kteří z Prahy obsluhovali většinu Evropy), bylo zcela namístě. Cesta k tomuto důstojnému výsledku byla nicméně trnitá a zůstala po ní řada nejasností a podivných souběhů událostí. Nevyhnuli jsme se – v podmínkách této vlády snad až typické – ani pachuti trapnosti. Namátkou: náhlá výměna ministra zahraničí na přání prokremelské hradní kliky, Hamáčkova hra na odlet do Ruska kvůli vakcíně Sputnik V a její následné rušení, svolávání summitu Ruska a USA do Prahy či neschopnost prosadit na konferenci ministrů zahraničí EU společné stanovisko ke skandálu. Nejdůležitější události „vrbětické aféry“ jsme shrnuli v komentovaném přehledu.

7. DUBNA