Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.
„Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,“ uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty. „Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,“ řekla na guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. „S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,“ řekla guvernérka.
Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. Od loňského července zvýšila banka základní úrok o 8,5 procentního bodu, včetně neplánovaného mimořádného zvýšení v srpnu, kdy po propadu rublu vyzval ke zpřísnění měnové politiky i Kreml. V poslední době však centrální banka signalizovala, že úroky už zvyšovat nebude.
Centrální banka také mírně zlepšila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na jedno až dvě procenta z 0,5 až 1,5 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta, ale varoval, že ji čekají těžké časy. Analytici upozorňují, že ekonomický růst země je do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice a maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně obyvatel.
„Je velice optimistické zlepšovat odhad hrubého domácího produktu (HDP) za takto přísné měnové politiky," uvedl Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. "Neuvidíme žádné další zvyšování úroků, plánují však držet sazbu na 16 procentech po dlouhou dobu,“ dodal.
Nabiullinová také na tiskové konferenci prohlásila, že případná konfiskace ruských aktiv západními vládami by byla silně negativním signálem pro další centrální banky a postupně by podkopala mezinárodní finance. Dodala, že Rusko bude hájit své zájmy.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem předloňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila odliv zahraničního kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
Centrální banka letos v lednu uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné informace, které se týkají její měnové politiky. Oznámení o změnách základní úrokové sazby tak mají být nově pouze stručná. Zatímco loni centrální banka po každém zvýšení úrokových sazeb bezprostředně zveřejnila vysvětlení, proč se pro něj rozhodla, nyní je bude publikovat „šestý pracovní den po rozhodnutí v této věci“.
Banka také rozhodla, že tiskové zprávy o základní úrokové sazbě budou kratší. Po klíčových zasedáních bankovní rady ale bude instituce nadále zveřejňovat svou střednědobou makroekonomickou prognózu.
