Již 69 let používáme rodná čísla jako výhradní způsob identifikace osob. Ať už směrem ke státu, nebo směrem k soukromým firmám. Systém možná není dokonalý, je nicméně funkční a jeho používání nikoho nic nestojí. Pro firmy je to de facto jediný – státem garantovaný – způsob, jakým lze jednoduše ověřit, že klient, se kterým jednám, je skutečně on. Že není v registru dlužníků nebo že ho ve svých systémech již neeviduji pod jiným jménem či adresou, protože v minulosti jméno anebo trvalý pobyt změnil.
Co nikoho neděsí
Tento jednoduchý, levný, zavedený způsob jednoznačné, a hlavně trvalé identifikace osoby má brzy skončit. Místo rodného čísla zapsaného v občanských průkazech budeme mít několik identifikátorů, které ani nebudeme znát. Každé firmě, se kterou jako občan mám nějaký vztah, bude jedinečné identifikační číslo mé osoby (BSI) přidělovat státní informační systém.
Pod jiným číslem mě bude evidovat dodavatel plynu, pod jiným mobilní operátor. Stát přitom přesně uvidí, kolik a komu takových čísel v souvislosti s mojí osobou vygeneroval. Bude tedy přesně vědět, že občan XY má smluvní vztah s dodavatelem plynu, elektřiny, bankou A či pojišťovnou B. To nikoho neděsí?
Ačkoli je to stát, kdo na tuto „inovaci“ tlačí, nebyl stejný stát zatím schopen soukromému sektoru zajistit funkční ověřování oněch nových speciálních identifikačních čísel například skrz exekuční rejstřík. V praxi to znamená, že i kdyby nový systém, který má rodná čísla nahradit, začal fungovat zítra, firmy nebudou schopné si bez zadání rodného čísla ověřit, že daná osoba je například v exekuci. Kromě toho, že je nové řešení velmi složité, je především naprosto zbytečné.
Proč? Nedostatky rodného čísla jsou podle navrhovatelů jeho zrušení dva – poznáme z něj pohlaví a věk jeho nositele a je shodné napříč všemi strukturami, a tudíž jsme snadno dohledatelní. První uvedené je přitom spíše emoční záležitostí. A to i přes to, že to zcela chápu.
Jak velký problém to ale ve skutečnosti je? Kolika lidem to opravdu vadí? Nejsou náhodou mnohem jednodušší cesty? Například při narození osoby přidělovat místo rodného jiné celoživotní číslo, které v sobě nebude obsahovat informace o datu narození a pohlaví? Proč nikdo nechce jednoduché řešení a místo toho vymýšlíme systém, jehož zavedení bude podle aktuální studie Grant Thornton stát 56 miliard korun?
Rozum místo emocí
Mobilní operátoři byli vždy v minulosti hlavními tahouny digitalizace. Tyto iniciativy však stály na dvou hlavních pilířích. Snížení nákladů a zvýšení zákaznické spokojenosti. Jestliže zavedení náhrady rodných čísel má celospolečenské náklady 56 miliard korun (náklady státu i soukromého sektoru), neměli bychom se propagátorů této změny také ptát, jaké jsou celospolečenské benefity a jestli odpovídají těmto nákladům?
Potřebujeme takovou změnu dělat skutečně nyní, v roce 2023, kdy jako země čelíme bezprecedentní energetické a bezpečnostní krizi? Jsou zrovna rodná čísla aktuálně největší problém naší společnosti? Netrápí většinu rodin například to, že se jejich děti nemohou dostat na střední školy?
Jsou chvíle, kdy je lepší namísto emocí poslouchat zdravý rozum. Rodná čísla jsou jednou z takových chvil.
Autor je prezidentem Asociace provozovatelů mobilních sítí
