V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Zásah do politické nezávislosti státní správy, vytváření politických trafik a pašalíků pro kamarády, hrozící problémy s Evropskou komisí – to je kritika vládního pokusu o změnu služebního zákona. Vláda by si ale spíše zasloužila kritiku za to, že ten zákon chce jen měnit, a ne úplně zrušit.
Služební zákon máme nějakých devět let. Předchozí vlády se tomuto úkolu od Evropské unie dlouho bránily, ale neubránily. Jde o typické dílko sociální demokracie.
Po volbách v roce 2013 při sestavování vlády existoval problém se jmenováním Andreje Babiše ministrem financí, protože Babiš neměl a nemohl mít čisté lustrační osvědčení, jelikož právě vedl spor o svou evidenci u StB na Slovensku.
Prezident Zeman se tehdy vyjádřil pro zrušení lustračního zákona ve spojení se schválením služebního zákona, který by ho fakticky nahradil. A řekl, že Babiše jmenuje, když služební zákon projde prvním čtením ve Sněmovně. A tak se také stalo.
Miloš Zeman zafixoval lidi spojené se svou vlastní vládou pod vedením Jiřího Rusnoka ve státní správě a otevřel eldorádo pro sociální demokraty, kteří byli v obsazování úřadů vždy mistři nad mistry.
Andrej Babiš v tom zaspal a pak měl s obměnou klíčových postů ve státní správě po svém nástupu do funkce premiéra také dost starostí. Prostě pod záminkou odpolitizování státní správy a snížení rizika zkorumpovatelnosti úředníků se stal pravý opak. Výsledkem bylo vytvoření mocné státní správy s minimální odpovědností za odvedenou práci, což má dodnes své důsledky.
V mezinárodních srovnáních výkonnosti a funkčnosti se naše státní instituce umisťují na konci a bývají označovány za nejvýraznější problém pro konkurenceschopnost Česka. A za posledních pár babišovských let se staly i mimořádně nákladnými pro veřejné finance.
Je nesporně fakt, že nápady provětrat státní správu, zvýšit její výkonnost a zlevnit ji snížením počtu úředníků jsou voličsky populárním tahákem nejen u nás v Česku. Nicméně výsledky těchto pokusů končí většinou jako marnost nad marnost.
Autor těchto řádek zná jen dva úspěšné příběhy. Jeden na konci minulého století zorganizoval tehdejší úřadující šéf ČNB Pavel Kysilka, který provedl audit administrativy a snížil její počty o čtvrtinu. Ještě úspěšnější byl Ivan Mikloš v první slovenské pomečiarovské vládě, když aparát ministerstva financí sesekal o třicet procent. Oběma to fungovalo. Ale než čas oponou trhnul, vše se vrátilo do starých kolejí.
Ani zde nelze od změny služebního zákona mnoho očekávat. Pokud nebude i ve státní správě platit, že výdělek se odvíjí od množství a kvality práce, a ne od počtu let odsezených v kanceláři a absolvovaných školení a kurzů. A toho se jen tak nedočkáme.
To bychom ten služební zákon museli zrušit úplně a s ním i platové tabulky. Ale alespoň se ta současná strnulá struktura fungující jako erární kojná trochu rozhýbe.
