Revoluce v maturitách

Jsou zastaralé, byrokraticky náročné a ve výsledku o ničem nevypovídají. To je hlavní kritika, která se již řadu let snáší na maturitní zkoušky. Každý ministr školství v minulosti hovořil o nutnosti jejich reformy. Výjimkou není ani Petr Gazdík (STAN). Na rozdíl od svých předchůdců má velkou šanci na úspěch. Vládní koalice disponuje většinou ve Sněmovně i v Senátu a na potřebě zásadních změn se shoduje. Novela zákona ale může zkrachovat na detailech. Dosud představeným změnám navíc nejsou nakloněni ani mnozí učitelé a ředitelé škol.

„Na současných maturitách vidím řadu negativ. Vadí mi například to, že ty dva nebo tři dny maturitních zkoušek v životě rozhodují o všem. To není pro maturanty dobrá motivace, protože všechen tlak se soustřeďuje jen na těch pár dní závěrečného ročníku studia. Mým cílem je, aby byli studenti více motivováni k tomu, věnovat se přípravě na maturitu během celého studia,“ říká ministr Gazdík a dodává, že mu vadí také časté změny ve zkouškách. „Každý rok se mění jejich obsah a my tím vlastně studentům vzkazujeme, že jako politická reprezentace i jako odborníci nevíme, z čeho je při maturitě zkoušet. Jednou tam slohová práce je, pak zase ne, to samé s matematikou. Jednou prostě vypadá maturita tak, jindy onak,“ kritizuje ministr. A tak se pustil do přípravy další změny, která by však podle jeho slov měla vydržet déle než jedno volební období.

Ministerstvo školství chce při novele zákona vyjít z návrhu think-tanku Vzdělávání 21, jenž působí pod Univerzitou Karlovou a sdružuje odborníky na danou problematiku. Jeho členy jsou například rektor univerzity Tomáš Zima, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová, ředitel Národního pedagogického institutu ČR Ivo Jupa či právě nový ministr školství Gazdík.