Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Trh s menopauzou na pomezí wellness, medicíny a feminismu bude za pět let obnášet téměř třicet miliard dolarů ročně
Nestává se každý den, aby vám šéfové největších firem na burze povídali o svých nočních návalech horka. Liv Garfieldová (45), výkonná ředitelka britské vodárenské společnosti Severn Trent, to bere jinak. Vzala si za cíl demystifikovat přírodní jevy, jež postihují ženy v menopauze.
Vzhledem ke svému věku to činí s ohledem na sebe – ale zároveň si je vědoma toho, že tato rostoucí skupina žen je také rostoucí skupinou pracovnic, v Severn Trent či kdekoli jinde. A menopauza každoročně mnoho takových žen z práce vyžene. Garfieldová – a s ní mnoho dalších – si řekla, že si takový luxus nemůžeme dovolit.
„Nezaměstnávat ženy ve věku 45 až 60 let je skutečný problém. Chybí vám schopnosti, zkušenosti a nadhled, jímž ženy tohoto věku na vrcholu kariéry disponují,“ citovala Garfieldovou loni agentura Bloomberg. Ředitelka Severn Trent ze své firmy udělala již v roce 2018 jednoho z prvních průkopníků „vzdělávání o menopauze“ – postupu, který má řečené ženy v zaměstnání udržet.
Čísla dávají Garfieldové za pravdu. Ženy v této věkové skupině tvoří v zemích G7 jedenáct procent pracovní síly, přičemž v posledních třech desetiletích tento podíl neustále roste. Celosvětově tak mohou ztráty produktivity související s menopauzou činit více než 150 miliard dolarů ročně, uvádí Reenita Dasová, partnerka a senior viceprezidentka pro zdravotnictví v poradenské firmě Frost & Sullivan. Připočtěte k tomu dodatečné náklady ve zdravotnictví a celková „cena menopauzy“ by podle ní mohla být vyšší než 810 miliard dolarů. A aby toho nebylo málo, menopauzy v absolutních číslech přibývá: v roce 2030 bude v tomto stavu každá čtvrtá žena na světě.
Všechny předpoklady k revoluci tak jsou po ruce. Na jedné straně existuje skutečný ekonomický zájem (byť ne koncentrovaný do úzké skupiny vlastníků) na vymýšlení, výrobě, distribuci a prodeji nových a nových spotřebitelských výrobků, ať už jsou užitečné, nebo ne; jejich konzumace pak drží nad vodou nejen firmy, které se na jejich vzniku přímo podílejí, nýbrž celé ekonomiky. A konečně je tu módní společenský trend velící vyhovět potřebám žen. Můžeme mu fandit, nebo se mu vysmívat, ale na jeho existenci to mnoho nezmění.
Bylo by divu, kdyby z vektoru všech tří tlaků nevzešlo něco jako nová kategorie konceptu wellness, i tak populárního přístupu k „péči o sebe“, jak lidé z branže rádi říkají nákladné kosmetice. Byznys s léčbou potíží spojených s menopauzou se mohl rozjet – a také to učinil.
Stejně jako všechny nové kategorie konceptu wellness (jako jsou například sexuální hračky, které se nyní prodávají coby pomůcky pro „péči o sebe“) tvoří i tento segment trhu samostatnou investiční kategorii. Ve hře je obrovská spotřebitelská skupina se specifickými potřebami a spoustou peněz.
Nový byznys s menopauzou se našel za časů pandemie. Četné telemedicínské společnosti, jež se z velké části zabývají předepisováním hormonálních substitučních terapií, kopírují úspěch výrobců generických léků. Například společnost Hims & Hers Health, která používá telemedicínu k předepisování generických verzí viagry, antidepresiv, antikoncepce a dalších léků, má tržní kapitalizaci více než miliardu dolarů.
Přičtěte k tomu agresivní marketing často na hranici zákona (například předplacený odběr je skvěle lukrativní, protože předplatitelé se často nemohou odhlásit, i když už žádné léky nepotřebují) – a dostanete doslova mašinu na peníze.
Hormonální substituční terapie, tedy proces, jenž má ženám v době menopauzy ulevit od nepohodlí a případné bolesti, je však komplikovaná věc. Na konci 20. století se z ní stal komerční hit. V roce 2002 se jí však postavilo do cesty zjištění, že přes veškerou oblibu nadělá více škody než užitku. Podle Stephanie Faubionové, odbornice na zdraví žen na Mayo Clinic a ředitelky Severoamerické společnosti pro menopauzu, je současný oficiální postoj takový, že „přínosy hormonální terapie u většiny zdravých žen mladších šedesáti let obvykle převažují nad riziky“.
Kdyby to takhle fungovalo jinde, říkalo by se třeba o chirurgii, že ve většině případů amputace operatér trefí tu správnou nohu. Exponenti našeho superlukrativního oboru se však nedali. Doktorka Faubionová pro deník The New York Times upřesnila, že by léky pro hormonální substituční terapii měli předepisovat pouze lékaři vzdělaní v léčbě menopauzy.
Představa, že menopauzu je třeba léčit, je zkrátka doslova zlatým dolem. „Objevit celou kategorii zdravotní péče, která je zcela nedostatečně poskytována, je velmi, velmi vzácná věc,“ řekla Bloombergu Alicia Jacksonová, generální ředitelka americké telemedicínské firmy Evernow. Tato společnost je typickým představitelem řečeného trendu: ačkoli vybrala od investorů jen něco přes 28 milionů dolarů, má na svoji branži masivní vliv. Živí se tím, že lékařům prodává příslušné textové konzultace.
Jacksonová na věc šla z šikovného úhlu: společensky prakticky nenapadnutelnou stížností na nepochopení ženských potíží. „Bydlím v Silicon Valley,“ řekla Jacksonová, „kde jsou všichni ti muži miliardáři, kteří hledají recept na věčný život. Přitom každá žena, která prochází menopauzou, říká, že si připadá, jako by byla na celém světě první, protože nikdo neví, jak jí pomoci. Kdyby tak procházeli menopauzou i muži...“
Jako by člověk slyšel prince Harryho. Stejně jako on našla i Jacksonová v Kalifornii bohaté mecenáše. V jejím případě to byl NEA, významný fond rizikového kapitálu specializovaný na zdravotnictví; stal se v počátcích hlavním investorem v Evernow. Pak už to bylo jednodušší. Poté, co NEA pro Evernow vedl první investiční kolo, zajistila si společnost více peněz od příslušných celebrit v čele s herečkami Gwyneth Paltrowovou (50), Cameron Diazovou (50) a Drew Barrymoreovou (47); všechny souhlasily se zveřejněním své účasti.
Firma Evernow a jí podobné se tak zasloužily o to, že dosud neobjevená díra na trhu se vůčihledě zaplňuje. Z dnešního globálního trhu o objemu zhruba šestnáct miliard dolarů se má do roku 2028 stát podle různých prognóz 24 až 28 miliard při průměrném složeném růstu 5,29 procenta ročně. Těžko si lze představit, že by v oněch pěti letech existovalo mnoho odvětví, která by měla vyhlídky podstatně lepší.
