Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Rekordní skleníkové emise

Globální emise oxidu uhličitého z energetického sektoru loni stouply o šest procent na rekordních 36,3 miliardy tun

Rekordní skleníkové emise
ilustrační foto | Shutterstock.com

Podle aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii je to důsledek toho, že se ekonomiky zotavily z koronavirové pandemie a stoupla spotřeba uhlí coby reakce na zdražování plynu.

Právě uhlí se v uplynulém roce podílelo na celkovém nárůstu skleníkových plynů více než čtyřiceti procenty, přičemž emise z něj se zvýšily na 15,3 miliardy tun.

Nejvíce se na tomto růstu podílela Čína. Jen loni vypustila do ovzduší bezmála dvanáct miliard tun oxidu uhličitého, což je třetina celosvětového objemu. V Evropské unii byly podle Reuters skleníkové emise v uplynulém roce 2,4 procenta pod úrovní roku 2019, v USA dokonce čtyři procenta.