Ruský prezident Vladimir Putin byl po vlně zastrašování politických oponentů (nejznámější opozičník Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii) opět zvolen prezidentem a prodlouží si tak mandát až do roku 2030. V délce vlády, pokud tedy nezemře, brzy překoná i sovětského diktátora Stalina.
Jeho znovuzvolení pro Evropu znamená, že Rusko představuje stále větší bezpečnostní hrozbu. Putin vyhrožuje zemím NATO, že může vypuknout třetí světová válka, pokud na Ukrajinu vyšlou své vojáky. Po svém zvolení rovněž oznámil, že chce z ukrajinského území vytvořit nárazníkovou zónu jako ochranu před evropskými zeměmi.
V této atmosféře se začínají měnit priority zemí EU. Čtrnáct zemí z evropské sedmadvacítky podporuje změnu, která by umožnila Evropské investiční bance (EIB), aby mohla půjčovat peníze evropským zbrojovkám, jež se dlouhodobě potýkají s nedostatkem financí na svůj rozvoj.
Dosud EIB, jež je finanční institucí EU, nemohla poskytovat peníze na čistě zbrojní projekty, ale pouze na projekty dvojího užití, které mají jak civilní, tak vojenské využití. Změnu navrhla Evropská komise, aby členské země mohly zvýšit (nejen) produkci munice, kterou nutně potřebují ukrajinští obránci.
Nová pravidla podpořily největší evropské ekonomiky – Německo, Francie a Itálie, upozornily britské Financial Times. Přitom jen tyto tři země mají dohromady čtyřikrát vyšší HDP než celá ruská ekonomika.
Mezi další země, které podporují změny pro poskytování úvěrů od EIB, patří Česko, Finsko, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Podle představitelů těchto zemí je nutné změnit priority EU a zaměřit se také na obranu a bezpečnost.
„V této nové prioritní oblasti EU je naléhavě zapotřebí úvěrová síla EIB. Proto musíme diskutovat o způsobech, jak umožnit další investice EIB do tohoto sektoru,“ zdůraznil finský premiér Petteri Orpo, který změnu inicioval.
Rozvolnění pravidel by mohlo přitáhnout do evropského zbrojního sektoru další soukromé investory a poskytnout dostatek financí pro výraznější navýšení výrobních kapacit obranného průmyslu. Komerční banky totiž potřebují ujištění, že neexistují žádná právní omezení ze strany unijních institucí při finanční podpoře tohoto sektoru. Finský premiér se domnívá, že pokud bude úvěrování zbrojních projektů probíhat dostatečně transparentně, nemělo by to ohrozit hodnocení EIB.
K přehodnocení dosavadního přístupu vyzvali už na konci února také evropští poslanci. Požadují, aby výroba munice a vojenského vybavení nebyla vyloučeny z financování EIB. „Pomalu, ale jistě se politici EU probouzejí a naslouchají potřebám obranného průmyslu,“ okomentoval proměnu politického klimatu v evropských institucích Martin Wilberg, šéf obranné politiky v bruselské poradenské společnosti Kreab.
