Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Kazachstánu investovaly velké energetické firmy Chevron, Total, Shell. Nejasný vývoj v zemi zvyšuje nervozitu hráčů v energetickém sektoru. Poukazuje se zejména na posílení vlivu Ruska.
Nečekaná vlna násilností ve středoasijském Kazachstánu, který od rozpadu Sovětského svazu platil za stabilní – i když autoritářskou – zemi, zneklidnila energetické investory i analytiky po celém světě. Případná změna směřování režimu může mít také zásadní vliv na jadernou energetiku. Kazachstán je totiž největším exportérem uranu na světě a pokrývá dvě pětiny globální poptávky po radioaktivním prvku, který je nezbytný pro výrobu paliva do reaktorů. Navíc má obsáhlé zásoby ropy, dvanácté největší na světě, a také těží uhlí.
I proto je v době, kdy globální ekonomikou zmítá energetická krize, z geopolitického hlediska zásadní, jakým směrem se bude ubírat stát, ve kterém investovaly západní energetické a těžařské firmy jako americký Chevron a ExxonMobil, francouzský TotalEnergies, italská společnost Eni nebo britsko-nizozemský Shell. Právě miliardové investice západních firem umožnily rozvoj kazašské ekonomiky.
Západní analytiky zaujala především rychlost, s jakou se do řešení nepokojů v zemi zapojilo Rusko a Vladimir Putin. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev do země pozval přes dva tisíce vojáků Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), kterou ovládá Rusko. Zejména ruské jednotky měly pohlídat strategická místa, jako jsou elektrárny, a další kritickou infrastrukturu země.
Podle britského ekonoma Timothyho Ashe, který se zaměřuje na region bývalého Sovětského svazu, jsou nepokoje v Kazachstánu a faktické pozvání ruských vojáků místním prezidentem (Tokajev v sedmdesátých letech studoval v Moskvě diplomacii a poté pracoval na sovětském velvyslanectví v Pekingu) vítězstvím Putina, který si v zemi upevnil vliv, podobně jako tomu bylo po protestech v Bělorusku.
Na druhou stranu i nová vláda v Kazachstánu bude muset mít na paměti, že přímé zahraniční investice jsou „husou, jež snáší zlatá vejce“. Sektor přírodních zdrojů a těžby nebyl protesty narušen. Ash zmínil i možné sankce Západu vůči rozlehlé zemi, která leží mezi Ruskem a Čínou, protože na režim Alexandra Lukašenka je západní země uplatnily.
Ash ale předpokládá, že Západ vůči „podbřišku Ruska“ zaujme pragmatičtější přístup s ohledem na fakt, že je důležitým exportérem strategických surovin, jako je uran. Jádro se stává v řadě zemí – Spojené státy, Británie, většina EU – jedním ze stavebních kamenů přechodu od fosilních paliv.
Největším kazašským producentem uranu je státem ovládaný Kazatomprom. Jeho zástupci oznámili, že nepokoje neměly vliv na produkci. Cena uranu ale na spotovém trhu v prvních dnech protestů skokově vzrostla. Omezení dodávek by mělo vliv na produkci jaderného paliva na celém světě, varoval Jonathan Hinze z poradenské firmy UxC, jež monitoruje trh s jaderným palivem.
Kanadská firma Cameco, která je partnerem těžby s Kazatompromem, upozornila, že spoléhání pouze na kazašské dodávky strategické suroviny by mohlo být pro řadu energetických firem riskantní. V Evropě se uran z Kazachstánu používá z jedné pětiny. Poukazuje se také na to, že osmdesát procent vývozu ropy ze země míří do Evropské unie.
Ve Spojených státech si všímají hlavně razance a rychlosti, s jakou reagoval na překvapivý vývoj v zemi Putin. Profesor ekonomie Paul Roderick Gregory z Houstonské univerzity připomenul, že větší vliv Ruska na kazašský energetický sektor by kromě jiného znamenal „zvýšení“ ropných zásob o čtyřicet procent, které může Kreml kontrolovat. Tím by se Rusko dostalo před Kuvajt, jenž má šesté největší zásoby ropy na světě.
Ruský prezident prohlásil, že nebude tolerovat (v okolí ruských hranic) další barevné revoluce. Tokajev násilné protesty, jež byly přičítány nespokojenosti s vyššími cenami zemního plynu a ropy, označil za puč islámských teroristů. Putin souhlasil s tím, že se země stala terčem mezinárodního terorismu. Celkem bylo zadrženo dvanáct tisíc lidí, oba prezidenti o nich hovoří hlavně jako o teroristech a banditech.
Pro Rusko je Kazachstán klíčovým partnerem i kvůli startu raket do vesmíru z Bajkonuru. Tokajev potvrdil, že kosmodrom byl jedním z míst, která chránili ruští výsadkáři. Veškeré ruské mise s posádkou, které míří k Mezinárodní vesmírné stanici, startují z kazašské pouště. Kosmodrom tu zřídil Sovětský svaz v roce 1955. Podle agentury Roskosmos neměly protesty proti režimu na provoz vesmírného komplexu vliv. Rusko má startovací komplex pronajatý až do roku 2050.
