Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Putinovi na Ukrajině teče do bot. Na rozloučenou by mohl dát Evropě atomový polibek

Vladimir Putin si dramaticky snížil možnost odejít z ukrajinské války jako vládce svrchované země. S sebou však může vzít i úhlavního nepřítele – svobodný západní svět

Putinovi na Ukrajině teče do bot. Na rozloučenou by mohl dát Evropě atomový polibek
ilustrační foto | Profimedia.cz

Když přijížděl vlak do Jekatěrinburgu, pršelo. Mezi těmi, kteří čekali na rozbláceném pervo­uralském nástupišti, stál mladík. Než nastoupil, vytáhl odněkud balíček čokolády Kinder a podal jej mladé ženě, která postávala opodál. „Nikdo mě nepřišel doprovodit, jsem sám,“ řekl jí. „Popřejte mi, abych se vrátil,“ vyžádal si polibek na rozloučenou.

Bude jej potřebovat. Byl jedním ze statisíců bezejmenných Rusů, jež nechal tamní vládce Vladimir Putin navelet do armády, aby ji posílil ve válce s Ukrajinou. Kolik přesně jich bylo a bude, nevíme. Ačkoli ministr obrany Sergej Šojgu mluvil o 300 tisících mužů, pravidla pro „částečnou mobilizaci“ jsou tak volně formulovaná, že by se do nich klidně vešel dvojnásobek.

Také nevíme, jestli onen osamělý mladík z Pervouralsku šel absolvovat nějaký rychlovýcvik kdesi na hranicích s Kazachstánem, aby tam nahradil vojáky zkušenější, nebo jestli zamířil rovnou na frontu; dělo se obojí. Zato víme, že jeho šance na návrat jsou minimální. V tom jsou si bezejmenný odvedenec z Uralu a všemocný prezident rovni: pokud válku přežijí, bude je nejspíš čekat svět docela jiný, než jaký opouštěli. A pro nás ostatní, ačkoli válku na Západě dosud pociťujeme jenom jako protivné zdražování, platí totéž.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit