Vývoj posledních dní ukázal, jak pracuje současný ruský režim pod taktovkou Vladimira Putina. Falešná tvrzení ohledně stahování vojenských jednotek a uvolnění napětí okolo ukrajinské hranice byla následována uznáním odtržených regionů na Donbasu a vysláním ruských „mírových“ jednotek do těchto oblastí. Ve čvrtek ráno začala plnohodnotná invaze. Putin už před touto akcí začal vyhrožovat Kyjevu, že nemá nárok na samostatnou existenci. Jedná se o osvědčenou kremelskou strategii, kterou Putin použil už v roce 2008 v Gruzii.
Natia Seskuriaová z britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute už před útokem napsala pro Foreign Policy, že kroky Putina ukazují na to, že jeho cílem je vydat se na další vojenské dobrodružství na Ukrajině.
Zamaskovat skutečné cíle se Kreml snažil tradiční dezinformační válkou. Rusko poslalo do Běloruska na společné cvičení 45 tisíc vojáků a techniku, Putin následně oznámil jejich stahování, aby zmátl západní politiky. Stejný scénář použil v Gruzii před čtrnácti lety.
Před zahájením vojenské operace se v okolí Gruzie konalo rozsáhlé cvičení Kavkaz 2008 a také bylo oznámeno stahování vojáků. Následovala válka a od té doby Rusko fakticky okupuje Jižní Osetii a Abcházii, jež jsou právně součástí Gruzie. Také v tomto případě Rusko hovořilo o vynucení míru.
Casus belli
K dalším ingrediencím Putinovy válečné kuchařky patří vytvoření důvodu k zahájení války (casus belli). Z moderní historie patří k nejznámějším incidentům zinscenované napadení vysílačky v Gliwicích v roce 1939, které mělo ospravedlnit útok nacistického Německa na Polsko a vedlo k zahájení druhé světové války. Provedli ho příslušníci SS jednotek v polských uniformách.
Rusko používá šíření dezinformací k vytvoření dojmu, že ukrajinské jednotky útočí na odtržené republiky v Luhansku a Doněcku. Putin navíc o Ukrajině hovoří jako o zemi, jež je po zuby ozbrojená a usiluje o získání jaderných zbraní. Kyjev se přitom rozsáhlého jaderného arzenálu vzdal už v roce 1994 výměnou za garance územní celistvosti v rámci Budapešťského memoranda, které bylo porušeno už anexí Krymu v roce 2014.
Rovněž informace o „genocidě“ Rusů v oblasti Donbasu jsou oblíbeným kremelským propagandistickým kořením, jak ospravedlnit vojenský zásah. Před vojenskou ofenzivou na Krymu Putin a jeho věrní hovořili o ochraně etnických Rusů na poloostrově u Černého moře. O etnických čistkách režimu v Tbilisi se mluvilo také v roce 2008. Evropský soud pro lidská práva naopak v roce 2021 rozhodl, že to byl ruský režim, kdo v Gruzii porušoval lidská práva, zabíjel civilisty, raboval a vypaloval jejich domy.
Ušlechtilé cíle pro válku
Putinovi nezáleží na dodržování mezinárodního práva, jeho kroky směřují zejména k vnitřnímu publiku v Rusku. „V době, kdy se nezdá, že by ruské obyvatelstvo bylo nadšené z vyhlídky na další válku, musí být ruský kalkul k vedení války odůvodněn ušlechtilými cíli,“ zdůraznila Seskuriaová, jež dříve pracovala na gruzínském ministerstvu obrany a specializuje se na politiku Ruska. Putinův autoritářský režim stále potřebuje mít solidní omluvu pro další vojenské dobrodružství. Tentokrát Putin hovoří o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny s tím, že pravda je na ruské straně.
Ne vždy propaganda Kremlu funguje bez chyb. Separatisté na východě Ukrajiny zveřejnili videa, jež ukazují evakuaci místních obyvatel, kteří „utíkají“ před údajnými ukrajinskými agresory. Tyto videomateriály dokazují ruskou dezinformační válku. Z metadat pořízených videí vyplývá, že byla nahrána dva dny předtím, než Moskva vůbec začala obviňovat Ukrajince z útoků.
Televizní reportáž pro ruskou státní televizi Rossija 24 ukázala záběry ukrajinského diverzanta, který byl poslán do Doněcké lidové republiky, kde páchá sabotáž. Měl vyhodit do vzduchu továrnu na výrobu chloru ve městě Horlivka. Záběry jsou ale natočeny jinde a zvuk pochází z finské střelnice před deseti lety.
Zakladatel organizace Bellingcat (podílela se také na odhalení ruských vojenských rozvědčíků při otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii a útoku na muniční sklad ve Vrběticích) Elliot Higgins prohlásil, že kvalita propagandistických záběrů se v poslední době zhoršila. Ruští diváci, zejména ti starší, ale kremelské propagandě věří. Higgins dodal, že falešná videa měla vytvořit záminku pro rozsáhlou invazi na Ukrajinu, jež má zabránit „humanitární krizi“.
Šíření lživých zpráv k ospravedlnění útoku mají kremelští vládci hluboko pod kůží. V listopadu 1939 použil Sovětský svaz falešná obvinění finské strany jako záminku pro útok na sousední zemi. Moskva zaútočila bez vyhlášení války.
