Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Odpůrců neutrality v severských zemích ubývá. Sociální demokraté, kteří dosud členství v Alianci odmítali, připouštějí ve světle válečných zločinů na Ukrajině nutnost ochrany před Ruskem.
Bývalý „kágébák“ Vladimir Putin, jenž sní o obnově velkoruské říše sovětského střihu, dlouhodobě kritizuje rozšiřování Severoatlantické aliance. Před útokem na Ukrajinu, kdy rok tvrdil, že ji nemá v úmyslu napadnout, hovořil o zárukách, které musí Západ splnit. Zejména žádal zastavení rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím a zaručení neutrality Ukrajiny.
Agresí na Ukrajině a pácháním válečných zločinů nicméně ruský stát dokazuje, že obavy jeho sousedů o vlastní bezpečnost jsou oprávněné. Hlasy ve skandinávských státech, které už od anexe Krymu před osmi lety volají po členství v NATO, zesilují. Ukazuje se to i na pozici švédských i finských sociálních demokratů, kteří byli dosud tradičními zastánci neutrality.
Dlouholetý sociální demokrat a poslanec Peter Gustavsson z Uppsaly vysvětlil, že útok Ruska na slabší Ukrajinu zásadně mění bezpečnostní situaci v Evropě a také jeho země musí přehodnotit dosavadní politiku. Je nutné se připojit k silné prozápadní vojenské alianci. „Jedná se o úplně novou (bezpečnostní) kapitolu,“ řekl pro web Politico.
Ruská válka s prvky genocidy mění dlouholetý postoj švédské levice a bude mít vliv na budoucí politiku celé země. Pravicově orientovaná opozice už delší dobu požaduje, aby se Švédsko připojilo k NATO. Socialisté dosud vážnou debatu o přistoupení blokovali.
Putinova agrese zásadně mění i veřejné mínění. Podpora vstupu do NATO ve Švédsku za poslední měsíc stoupla z 35 procent na 46 procent. V sousedním Finsku, které má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů, už přesahuje šedesát procent. Proti členství je pouze šestnáct procent Finů.
Finsko se do NATO „hrne“ s větší energií. Premiérka ze sociální demokracie Sanna Marinová už prohlásila, že jednání o členství by měla být uzavřena už do letošního léta. Švédská šéfka vlády a rovněž socialistka Magdalena Anderssonová zatím jen „nevyloučila“ členství v Alianci, chce ještě provést detailní analýzu bezpečnostních hrozeb země a rozhodnout se, co bude pro Švédsko nejlepší.
Obě země se obávají, že Rusko může bezpečnost jejich suverenity ohrožovat v oblasti Baltského moře. Léta budovaná neutralita Švédska a Finska padla už v roce 1995, kdy se staly členy Evropské unie. Vstup do NATO obyvatelé obou zemí dlouho považovali za zbytečnou provokaci Moskvy.
Válečná zvěrstva páchaná na ukrajinských civilistech pohled severské populace zásadně mění, zejména u voličů sociální demokracie. Finská sociální demokratka a poslankyně Suna Kymäläinenová nyní ve finské televizi prohlásila, že je pro členství v Alianci už od anexe Krymu.
Řada pozorovatelů nicméně míní, že by bylo pro Finsko rizikové usilovat o členství samostatně z hlediska nepředvídatelné reakce Kremlu. Pokud budou Helsinky a Stockholm vstup koordinovat, může se tím otupit nepřátelská reakce Moskvy. Finský prezident Sauli Niinistö zdůraznil, že bude užitečné, aby obě země spolupracovaly při žádosti o vstup do NATO.
Finsko má vlastní zkušenost s boji se Sovětským svazem a fakticky se na potenciální konflikt s východním sousedem připravuje od konce druhé světové války, uvedla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová.
Ze skandinávských zemí do NATO vstoupily okamžitě v roce 1949 Norsko, Dánsko a Island, Švédsko si podrželo svou neutralitu a neúčastní se konfliktů od napoleonských válek. Finsko po roce 1945 zvolilo cestu neutrality, aby si zajistilo nezávislost na Rusku.
Obě země v éře studené války hrály často roli prostředníků rozhovorů mezi Západem a Východem. Poslední týdny situaci výrazně změnily. Bezpečnostní architektura v Evropě, jež vznikla po porážce nacistického Německa, je minulostí.
