Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Spojené státy ztratily ve válce v Iráku a Afghánistánu 6900 amerických vojáků za dvacet let. Putinovo Rusko tento počet překročilo na Ukrajině za pouhý týden. Kreml může navíc denně přicházet o dvacet miliard dolarů.
Režim Vladimira Putina zabředává do vojenského konfliktu na Ukrajině stále hlouběji. S tím, jak se protahuje „ruská kampaň“ a naopak se stupňují sankce Západu, se množí otázky, kolik Putina válka stojí a jak dlouho vydrží ruská ekonomika válčit.
Jen z pohledu vojenských ztrát je evidentní, že efektivita a „chirurgická přesnost“ ruských útoků jsou pouhou chimérou. Zatímco americká armáda v dlouhotrvajících konfliktech v Iráku a Afghánistánu ztratila za dvě dekády 6900 amerických vojáků, na Ukrajině dochází ke ztrátám okolo tisícovky vojáků denně, alespoň podle ukrajinské armády. Pro srovnání: Sovětský svaz při okupaci Afghánistánu v letech 1979 až 1989 přiznal ztráty 14 453 vojáků, nasazeno bylo na začátku akce osmdesát tisíc vojáků.
I kdyby byly údaje nadsazené, Rusko na Ukrajině za více než týden ztratilo obdobný počet mužů jako Američané za dvacet let v obou zemích na Středním východě. A k tomu je třeba připočíst zničenou nebo odevzdanou vojenskou techniku. Cena jedné ruské stíhačky Suchoj Su-35 se odhaduje na 85 milionů dolarů.
Britský think-tank Centre for Economic Recovery ve spolupráci s estonskou konzultační společností Civitta a ukrajinským think-tankem EasyBusiness po několika dnech konfliktu odhadl celkové náklady na vedení války na Ukrajině na dvacet miliard dolarů (471 miliard korun) denně. Počítají se do toho nejen přímé náklady na vojáky, kterých se podél ukrajinské hranice nashromáždilo až 190 tisíc, jejich techniku a pohonné hmoty, ale také dopady na ruskou ekonomiku.
Ruské hospodářství neničí jen oficiální ekonomické sankce, ale i bojkot řady západních firem, jež se z ruského trhu stahují. Kromě finančních ztrát (oslabování rublu a kolaps ruských akcií) je třeba počítat s propadem obchodu a také se „sociálními náklady“. Rusové jsou fakticky bojkotováni po celém světě, včetně sportovců a umělců.
Globální sdružení finančních institucí Institute for International Finance odhadlo, že se ekonomika Ruska tento rok propadne o patnáct procent. Agentura Moody’s už podruhé od začátku války snížila zemi rating, tentokrát na druhý nejnižší. Úroveň Ca v neinvestičním pásmu znamená, že Rusko nebude mít schopnost splácet své dluhy.
Pokud by došlo k uvalení embarga na ruský zemní plyn a ropu, celá situace se ještě zhorší. Ekonomika bude přicházet o další stovky milionů dolarů denně. Loni za plyn a ropu získalo Rusko 250 miliard dolarů.
Připomíná se také údaj profesora válečných studií Lawrence Freedmana z King’s College, který přímé výdaje na válčení Ruska odhadl na více než miliardu dolarů denně.
Každopádně rozsáhlá válka vedená na několika frontách stojí ruský režim nemalé peníze a stoupá tlak na její rychlé ukončení. I proto se množí obavy, že Putin usiluje o srovnání ukrajinských měst se zemí, aby se ruská „zvláštní vojenská operace“ nezměnila v mnohaletou afghánskou noční můru, kdy budou na vojenské jednotky ze zálohy místo mudžahedínů útočit ukrajinští partyzáni, kteří svou odolnost prokázali už během druhé světové války a několik let po ní.
Nicméně i „pouhé“ dobývání ukrajinských měst, jako je Charkov nebo Kyjev, může trvat několik týdnů, pokud budou města úplně obklíčená a nebudou moci doplňovat zásoby, napsal Freedman. Na rychlý postup, jako se to povedlo Izraeli během šesti dnů v roce 1967, kdy dobyl Sinaj, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny, museli ruští generálové po pár dnech útoku zapomenout.
