Ruský vládce Vladimir Putin, jenž na konci února rozhodl o agresivní okupaci Ukrajiny, neudělal za posledních dvacet let prakticky nic dobrého pro ruské hospodářství, tvrdí ředitel norského Institutu Fridtjofa Nansena Iver Neumann.
Západní sankce fungují, i když nedokážou okamžitě zastavit financování válčení v zemi, jejíž nezávislost Putin neuznává, je přesvědčen Neumann. Krátkodobě vysoké ceny ropy a zemního plynu umožňují zemi inkasovat vysoké částky, zejména od států, jako je Čína a Indie. I přesto se má letos ruská ekonomika propadnout o patnáct procent.
Pro největší zemi světa znamená z dlouhodobého horizontu katastrofou odchod více než tisícovky zahraničních firem, potvrdili ekonomové z Yaleovy univerzity. Odmítají Ruskem šířený mýtus, že sankce poškozují hlavně Západ a Rusko naopak vykazuje ekonomickou odolnost. Kreml musí vynakládat obrovské částky na to, aby dopady sankcí minimalizoval.
Ruský export se prakticky zhroutil (zvýšený vývoz surovin do Asie nepokryje výpadek západních trhů), země nedokáže nahradit západní technologie, na kterých je hospodářská produkce závislá. Prodeje automobilů se v červnu meziročně propadly o 82 procent.
Bojkot Západu znamená, že jsou veškeré zahraniční investice od pádu Sovětského svazu prakticky vynulovány. Dalším problémem je „odliv mozků“, tedy technicky vzdělaných Rusů, kteří dokážou snadno najít uplatnění v zahraničí.
Neumann, jenž je autorem knihy Russia And The Idea Of Europe, pojednávající o formování ruské identity po nástupu Putina k moci v roce 2000, v tomto kontextu předpovídá konec putinovského Ruska. Zdůraznil, že ruský diktátor dlouhodobě odmítá reformovat ruskou ekonomiku.
„Od doby, kdy před dvaadvaceti lety začalo Putinovo funkční období, se s ekonomikou stalo jen velmi málo, pokud vůbec něco. Je zarážející, že vyškolený marxista Putin nechápe, že materiální faktory jsou podstatné,“ podivil se nad absencí hospodářských reforem Neumann. Současnou situaci v Rusku popisuje jako začátek konce Putina v zemi, která si stále hraje na světovou velmoc.
Fixace na to, že si Rusko vystačí se svými „retro“ produkty, nemůže v globální konkurenci uspět. Obdiv současného vládce Kremlu k Petru Velikému je falešný, protože si i tento ruský reformátor bral vzor v západních zemích. Putin pouze zdůrazňuje jeho vojenské úspěchy a rozšiřování ruského území.
Norský odborník na Rusko se neodvažuje předjímat, co přijde po pádu režimu Putina a jeho podporovatelů. Současná garnitura dokázala v ruské společnosti zničit a vykořenit jakékoli náznaky liberálního myšlení a snahy o inovace, které v zemi po roce 2000 zbyly. Šance, že by se k moci dostal někdo, jako je opoziční vůdce Alexej Navalnyj, je minimální.
