Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruské výdaje na obranu letos výrazně přesáhnou sto miliard dolarů. Kreml utrácí za obranu skoro dvě pětiny veškerých výdajů ruského rozpočtu. Už nyní se snižují výdaje v ostatních oblastech, například ve školství, zdravotnictví a dopravě.
Obrovské výdaje na obranu, respektive na vedení války na Ukrajině, mohou znamenat i velké pnutí v ruské společnosti. Cílem Kremlu je pro letošní rok utratit v přepočtu přes sto miliard dolarů, což znamená více než třetinu veškerých výdajů ruského rozpočtu. Uvedla to agentura Reuters, jež měla možnost vidět ruské vládní dokumenty.
Extrémní výdaje dokazují, že Putin na Ukrajině zabředává nejen vojensky, ale i finančně do stále obtížnější situace, i když ruská vláda nezveřejňuje oficiální data, za co z eráru utrácí.
Neoficiálně jen v prvním pololetí tohoto roku Rusko utratilo o dvanáct procent více na obranu, než původně počítalo. V absolutním vyjádření to bylo téměř 5,6 bilionu rublů, což znamená 58 miliard dolarů. Za prvních šest měsíců šlo na armádní výdaje 37,3 procenta z celkových výdajů ruského rozpočtu.
Původní plán Ruska však počítal s tím, že podíl na celkových výdajích na obranu bude činit 17,1 procenta. Ruská vláda ani ministerstvo financí nicméně zjištění agentury Reuters nekomentovaly.
Obrovský nárůst výdajů na zbrojení a platy vojáků pomáhá udržet ruský růst HDP, ale za cenu stále vyššího rozpočtového deficitu. Za první pololetí měl dosáhnout už 28 miliard dolarů. Rozpočtovou situaci zhoršuje i propad příjmů z exportu, zejména za ropu a zemní plyn na západní trhy. Celkově se objem exportu energetických surovin v prvním pololetí meziročně propadl o 47 procent.
Je pravděpodobné, že navyšování výdajů na válku na Ukrajině povede k dalšímu nárůstu schodku, navíc za cenu toho, že se budou „kanibalizovat“ další kapitoly ruského rozpočtu, zejména školství, zdravotnictví či investice do ruské infrastruktury. Navíc je nutné počítat i s propadem soukromých investic.
Nově Kreml pro tento rok počítá s tím, že třetina z celkových rozpočtových výdajů půjde na „národní obranu“. To znamená, že je tento podíl jedním z nejvyšších za poslední roky. V letech 2011 až 2022 se pohyboval mezi 13,9 procenta a 23 procenty.
Skokový nárůst na zbrojení vede k oživení průmyslové výroby a státní zbrojní zakázky se stávají motorem ruské ekonomiky. I proto má dojít k hospodářskému oživení a celkově má letos ruská ekonomika růst o 1,5 procenta. Loni se kvůli západním sankcím propadla o 2,1 procenta. Ruská vláda se chlubí, že měsíčně ruský zbrojní průmysl vyrábí více munice než za celý rok 2022.
Musí se škrtat jinde. Už letos byly kráceny výdaje na školství, zdravotnictví a dopravu ve prospěch obrany a bezpečnosti. „Vojenský průmyslový komplex umožňuje průmyslový růst, ‚civilní‘ průmysl ale opět zpomaluje,“ varoval investiční šéf moskevské společnosti Locko-Invest Dmitrij Polevoj.
Ekonom ruské investiční banky CentroCreditBank Jevgenij Suvorov upozornil na to, že ruský vojenský sektor běží na plný výkon, ale neznámou zůstává, zda může ještě zvýšit výrobu například tanků nebo raket. Pokud by došlo k dalšímu navyšování vojenské produkce, bylo by to na úkor jiných odvětví ekonomiky.
Ruský novinář a odborník na ruskou ekonomiku Boris Grozovski, který pracuje i pro americký think-tank Wilson Center, navíc tvrdí, že uváděná čísla agentury Reuters nemusí být správná. Kreml totiž vydává na nákladnou válku mnohem více peněz. Je potřeba počítat s vyššími výdaji i na policii a tajné služby. Další prostředky utrácí ruská vláda za správu okupovaných území na Ukrajině a také za obnovu zničených měst.
„Vláda musí vynaložit obrovské sumy peněz na zaplacení armády, protože v Rusku je velmi málo dobrovolníků, kteří jsou ochotni bojovat na Ukrajině zdarma,“ dodal Grozovski. Peníze vojáci utrácejí za splácení půjček, nákupy aut, opravy domů a bytů. Očekává, že ruská vláda bude muset zvýšit daně, alespoň firmám. Pravděpodobným scénářem je také vytváření dalších soukromých vojenských jednotek, které budou financovat ruské podniky.
