Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Se záměrem vlády legalizovat užívání marihuany polemizují mnozí psychiatři. Podle nich by zvýšila tlak na už tak přetížený systém psychiatrické péče.
„Při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti,“ vytyčila si vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. V praxi to má vypadat tak, že podle schváleného Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025 má dojít k legalizaci užívání marihuany a zavedení regulovaného trhu s konopím.
„Filozofie akčního plánu je postavena na přístupu harm reduction, tedy minimalizaci škod. Definuje cestu racionální regulace a prevence největších rizik, nikoli nereálné politiky abstinence v celé společnosti,“ vysvětloval národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), hlavní autor akčního plánu a propagátor nového přístupu k droze. Takzvaný harm reduction je trend, jenž se rozmohl zejména v západních státech. Odborníci, kteří jej prosazují, argumentují, že restrikce vždy neodpovídají tomu, nakolik je konkrétní droga společensky škodlivá.
V případě marihuany tedy prý platí, že pro stát je mnohem racionálnější její užívání regulovat, ale nikoli přímo zakazovat. Represe se pak má zaměřit pouze na ty drogy, které mají na člověka a jeho okolí devastující efekt. A to podle Vobořila není případ marihuany.
Sekce národního protidrogového koordinátora při Úřadu vlády proto nyní připravuje paragrafované znění příslušného zákona. Jenže ještě předtím, než jej Vobořil stihl představit, se množí kritika. Již dříve se proti záměru legalizace marihuany ozvali plicní lékaři s tím, že škodlivost pravidelného užívání drogy je větší než v případě tabáku. A nyní se k protestu přidali psychiatři. Výbor České psychiatrické společnosti ČLS JEP varuje ve svém stanovisku, že legalizace ještě více prohloubí krizi psychiatrické péče v Česku. V některých lokalitách již dnes čekají pacienti na vyšetření odborným lékařem několik měsíců. Legalizace by prý vedla k dalšímu rozvoji psychických obtíží Čechů.
„Výsledky klinických studií prokazují přímý negativní vliv užívání kanabinoidů na duševní zdraví,“ upozorňují lékaři. Jedna ze studií z Velké Británie prý potvrdila vztah mezi užíváním marihuany a rozvojem duševních poruch, kdy častěji docházelo ke škodlivému užívání konopí, rozvoji úzkostných poruch, psychotických prožitků a současnému užívání jiných návykových látek. Intenzivní užívání kanabinoidů ale podle vědců rovněž vede k rozvoji sebevražedných myšlenek.
„Dlouhodobé užívání má za následek atrofii hipokampu a zhoršený kognitivní výkon ve středním věku, což jsou rizikové faktory pro demenci. Také analýza osmi celonárodních reprezentativních epidemiologických studií prokázala třikrát vyšší pravděpodobnost současného výskytu škodlivého užívání kanabinoidů a depresivní poruchy a také generalizované úzkostné poruchy,“ píší lékaři zákonodárcům.
Tím však výčet nekončí. Užívání konopí prý rovněž významně zvyšuje riziko rozvoje unipolární depresivní poruchy, psychotické i nepsychotické deprese, psychotické i nepsychotické bipolární poruchy a častěji se vyskytuje psychotická forma bipolární poruchy.
Proč ale psychiatři vydali tak rázné stanovisko? „Na plánované legislativní změny nás upozornili členové psychiatrické společnosti, zástupce psychiatrické společnosti nebyl k žádnému jednání přizván. Po seznámení se s podklady a analýzami, které mají být podkladem pro rozhodování v takto závažných otázkách, bylo zřejmé, že zhodnocení zdravotních rizik chybí. Jako odborná společnost vnímáme jako svou povinnost na zdravotní rizika a jejich zohlednění při rozhodování upozornit,“ sdělila Hrotu předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová.
Psychiatři si prý uvědomují, že přijetí legislativních změn je politické, nikoli odborné rozhodnutí. „Nicméně pokud má být rozhodování odpovědné, je třeba vyjít z odborných podkladů, které dokládáme. A není možné rozhodnout a nebýt připraven na důsledky. Psychiatrie již nyní nezvládá vzhledem k nárůstu pacientů zajistit péči, obor není připraven na důsledky, které legalizace konopí způsobí,“ míní psychiatrička. Jaké mohou být dopady péče na obor a co by pomohlo systém stabilizovat, je tématem velkého článku v týdeníku Hrot.
K přijetí zákona bude zásadní stanovisko ministra zdravotnictví. Vlastimil Válek (TOP 09) však na dotazy Hrotu nereagoval.
