Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Za loňské zdražení bydlení, o němž dnes informovali statistici z ČSÚ, může především zdražení energií, vody a nájmů.
Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
"Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta," řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o 12 procent a za nájemné asi o šest procent.
Téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich podle Měřinské "lehce přibylo". Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.
Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů. Ve vlastním domě náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12.251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes 30 procent příjmu.
Ti, kteří měli vlastní byt, měsíčně za bydlení platili loni průměrně 6996 korun. Utratili tak 14 procent svých čistých příjmů. Pobyt u příbuzných či známých vyšel v průměru na 5815 korun měsíčně. Bylo to 17,6 procenta příjmu. U rodiny či přátel pobývají nejčastěji studenti a nízkopříjmové rodiny, podotkla Měřinská.
Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.
Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.
