Jen čtyři procenta Rusů se domnívají, že prezident Vladimir Putin a vedení země chtějí vyvolat konflikt s Ukrajinou. Naopak za stupňování napětí jsou podle většiny respondentů průzkumu institutu Levada Center zodpovědné Spojené státy a NATO. Kremlu se povedlo v zemi potlačit jakékoli nezávislé hlasy, které připomínají, že to bylo právě Rusko, jež v roce 2014 anektovalo Krym a od té doby podporuje separatistické tendence na východě Ukrajiny.
Putinovi se podařilo vytvořit v ruské společnosti černobílý dojem, že proti sobě stojí hodní Rusové, kteří si nepřejí válku, a zlí Američané, již naopak dělají vše pro to, aby konflikt ve východní Evropě propukl v plné síle, napsal německý týdeník Der Spiegel.
Souběžně s tím se zvyšuje Putinova popularita u běžných Rusů. Na přelomu ledna a února se zvýšila jeho oblíbenost z prosincových 65 procent na 69 procent. Nesouhlas s jeho kroky naopak poklesl o pět procentních bodů na 29 procent. V posledních týdnech roste také popularita premiéra Michaila Mišustina, ruské vlády a parlamentu.
Polovina Rusů se domnívá, že se jejich země ubírá správným směrem. Pozitivní hodnocení se zvýšilo poté, co západní státy varovaly před vážným rizikem vojenské akce Ruska proti Ukrajině a oznámily uvalení ekonomických sankcí v případě ozbrojeného konfliktu. Dvě třetiny dotázaných se navíc neobávají větších dopadů na ekonomiku, pokud Západ sankce zesílí.
I když Kreml rozmístil v blízkosti hranic s Ukrajinou sto třicet tisíc vojáků, plán na invazi Ukrajiny opakovaně popřel. Rusko naopak požaduje, aby Západ a Severoatlantická aliance přestaly posilovat vojenskou přítomnost ve východních zemích EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že hrozby západních zemí nezmírní napětí ohledně Ukrajiny.
„Ideologické přístupy, ultimáta, hrozby. To je cesta, která nikam nevede,“ řekl po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou. Ta zdůraznila, že není možné ignorovat hromadění ruských vojáků na rusko-ukrajinské hranici nebo podkopávání ukrajinské suverenity. Stále nicméně doufá v diplomatické řešení sporu.
Většina Rusů mlčí
Penzistka Valentina Tolmačová z Rostovu na Donu, jenž leží nedaleko hranic s východním sousedem, tvrdí, že ruská propaganda štve proti sobě „dva bratrské národy“. Obává se rozšíření války s Ukrajinou, která už vedla ke čtrnácti tisícům obětí. Nechce ale protestovat na veřejnosti, aby ji policie nezadržela, svěřila se německému týdeníku. Kritizuje především fakt, že většina Rusů mlčí. V minulosti byla za své kritické názory na Putinovu zahraniční politiku označována za „zrádkyni“, protože veřejně protestovala proti válce na Ukrajině.
Jurij Mezinov z nedalekého Batajsku si ale myslí, že obavy z možného konfliktu jsou pouze hysterií. Vede místní zahradnictví a je členem strany Spravedlivé Rusko. Toto levicové uskupení je považováno za hnutí, jež má blízko ke Kremlu. Sám ale podporuje proruské separatisty v Donbasu. O politicích v Kyjevě hovoří jako o fašistech, před kterými je třeba Rusy na východě Ukrajiny bránit.
Ukrajinská vláda podle něj provádí „genocidu“ proti lidem na územích v blízkosti ruské hranice pod vlivem Spojených států. Jeho slova fakticky kopírují názory, jež pravidelně zaznívají v diskusních pořadech ruské televize.
Ředitel moskevského institutu Levada Denis Volkov vysvětlil, že většina Rusů je už unavená z rétoriky státních médií. Otupělost ale paradoxně vede k tomu, že lidé státní propagandu přejímají, starší stejně jako mladší. Sociolog připomenul, že po anexi Krymu Putinova popularita vystřelila až na 85 procent. Obecně se dá říci, že oblíbenost prezidenta roste v době, kdy Rusko ukazuje své vojenské svaly.
