Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Bída německé armády. Proč není jméno nového ministra obrany dobrou zprávou

Trauma z druhé světové války se stalo na desítky let jedním z hybatelů německé politiky a vzpomínky na nacistické tažení Evropou učinily z otázek národní obrany téměř zakázané téma

Bída německé armády. Proč není jméno nového ministra obrany dobrou zprávou
Christine Lambrecht a Boris Pistorius | Profimedia.cz

Ruku v ruce s tím také politici zásadně potlačili roli a vliv armády. Přestože čistě statisticky se donedávna mělo za to, že patří mezi nejsilnější v Evropě, zevnitř bundeswehru prosakovaly zprávy o katastrofálním stavu výzbroje i techniky.

Nebylo divu. Úřad s uvadající prestiží se stal bez nadsázky trafikou. Posledními třemi šéfy resortu tak byly političky, které se ukázaly jako nepříliš schopné: Ursula von der Leyenová, Annegret Krampová-Kar­renbauerová a Christine Lambrechtová.

Lambrechtová už během úřadování nepodávala oslňující výkony a poslední kapkou byl skandální silvestrovský videopozdrav, v němž si pochvalovala, že díky válce na Ukrajině potkala spoustu zajímavých lidí. Když ministryně v lednu rezignovala, přijala to (nejen německá) veřejnost s úlevou.

O to větší rozčarování přineslo jméno nástupce, sociálnědemokratického praktika Borise Pistoria. Pistorius nejenže není příliš kovaný v armádní tematice; v minulosti navíc působil ve Skupině německo-ruského přátelství. V době, kdy na Německo roste tlak, aby zvýšilo pomoc Ukrajině třeba o tanky Leopard, to nezní jako dobrá zpráva.

Ještě před rokem se mohlo zdát, že mít za souseda bývalého agresora s rozvrácenou armádou je pro Česko spíš dobrá zpráva. Ve světle války na Ukrajině se ale ukázalo, že slabé Německo v těžkých dobách spíš ostatní na kontinentu ohrožuje. A jeho roli pak musí suplovat třeba Polsko, v němž v Evropě roste nová vojenská těžká váha.