Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Policejní složky v hlavním ruském městě cvičí na potenciální občanskou válku. Je to reakce na nedotažený puč Jevgenije Prigožina.
Pokus zakladatele wagnerovců Jevgenije Prigožina o obsazení Moskvy skončil fiaskem, i když se zdálo, že několika tisícům žoldáků nestojí v cestě k obsazení Kremlu nic kromě několika bagrů na příjezdové dálnici do ruské metropole. V sobotu 24. června ale neohrožená cesta k dvanáctimilionovému městu náhle v podvečerních hodinách skončila. Jen dvě stovky kilometrů od Moskvy.
Údajně stačil jeden telefonát běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který do té doby sloužil jako věrný poddaný ruského diktátora Putina. Wagnerovci se měli vyhnout trestu a mohli se „svobodně“ přesunout do Běloruska. K tomu ale stále nedošlo. Slova Putina o tom, že budou zrádci přísně potrestáni, zůstala jen nesplněnou výhrůžkou. Je tedy otázkou, k čemu celá „operetní“ projížďka soukromé armády, která bez odporu urazila přes sedm stovek kilometrů, sloužila.
Každopádně Prigožinova vzpoura vedla k tomu, že se moskevská policie začala cvičit na možné opakování útoku na hlavní město Putinova Ruska. Policejní oddíly mají dostat lehké kulomety a granáty, aby byly schopné se účinně bránit těžké vojenské technice včetně tanků.
Výcvik je má naučit vést taktický boj v ulicích města a zabránit dalším pokusům o svržení současného režimu v Kremlu. Mají dostat výcvik se zbraněmi RPK-74 (lehký kulomet), AKS-74U (kalašnikov s krátkou hlavní), AK-74 (kalašnikov – útočná puška) a také v používání granátů, napsal ruský prokremelský telegramový kanál Mash.
Zaměstnanci ministerstva vnitra mají také získat znalosti o akutním ošetření pro případy těžkého zranění během bojů v ulicích. „Podle našich informací se o inovacích rozhodlo kvůli povstání Jevgenije Prigožina,“ uvedl zpravodajský kanál Mash. Právě během Prigožinova tažení na Moskvu na konci června byly do hlavního města povolány posily jednotek ministerstva vnitra.
Po vyhodnocení zmatečné situace úřad dospěl k závěru, že policejní složky musí dostat nový výcvik pro městský boj s cílem zlepšit jejich dovednosti proti případným povstalcům v ruské společnosti. Zatímco mužští pracovníci ministerstva výcvik i nové zbraně oceňují, ženské příslušnice policie se snaží novému drilu spíše vyhnout.
Zůstává nezodpovězenou otázkou, proč se Prigožin rozhodl postup na nechráněnou Moskvu zastavit, když měl z hlavního města uprchnout nejen Putin, ale i bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv.
Odborník na ruské bezpečnostní služby a rusko-americký historik Jurij Felštinskij tvrdí, že Putin ztratil tvář. Po nedokončeném Prigožinově puči je jasné, že plně neovládá situaci v nejvyšších patrech ruského mocenského aparátu. „Otázkou je, jestli se bál Wagnera, nebo věděl, že za tím stojí někdo jiný a že se děje něco jiného,“ řekl pro americký Newsweek. Prigožin totiž mohl mít i podporu části ruské tajné služby FSB. „Ve chvíli, kdy opustil Moskvu, Putin ztratil moc,“ tvrdí Felštinskij. Zda ji opět získal, zůstává stále nezodpovězeno.
Každopádně je jasné, že se Prigožin v Bělorusku, jak sliboval Lukašenko, zatím neusadil. Dokonce mohl z Petrohradu, ze svého ústředí, odvézt 4. července zbraně i peníze ve výši sto milionů dolarů. To vše za doprovodu agentů FSB.
Ještě předtím měl být podle francouzského deníku Libération vyslýchán přímo v Moskvě a měl se 1. července setkat i s Putinem (to potvrdil i Kreml, ale uvedl dřívější termín). Jeho výslech vedl velitel ruské Národní gardy Viktor Zolotov, velký stoupenec ruského diktátora a jeho bývalý bodyguard, a šéf ruské zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin, odvolává se francouzský deník na západní zpravodajské zdroje.
Že je režim v Rusku velmi nestabilní a nepředvídatelný, se projevuje i na kurzu rublu k dolaru a euru. Ruská měna prudce oslabovala od Prigožinovy vzpoury a krátkodobě dosáhla úrovně 93 rublů za dolar, což odpovídá úrovni loni v březnu, když Západ vyhlásil proti Putinově federaci rozsáhlé ekonomické sankce.
Trhy znejišťuje zejména to, že je šéf wagnerovců stále na ruském území. Ruskou měnu poškozuje také odliv kapitálu ze země. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak hovoří o tom, že je ekonomická situace země lepší, než se čekalo, a finanční stabilita je v Rusku zajištěna. Putinův konec by mohl největší zemi světa opět vrhnout do společenského i ekonomického chaosu, který nastal po rozpadu Sovětského svazu před více než třemi dekádami.
