Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Menší majitelé lesních a zemědělských pozemků požadují, aby jim připravovaná novela zákona o myslivosti dala větší pravomoci regulovat spárkatou zvěř – vysoké stavy jelenů, daňčí zvěře, divočáků nebo srnců způsobují miliardové škody. Myslivci se ale zásadním změnám brání. Tvrdí, že zvěř je přírodní bohatství.
Jedním z těch, kdo usilují o to, aby se konečně vyřešil dlouholetý problém s přemnoženou lesní zvěří, je sedlák Daniel Pitek. Hospodaří na stovkách hektarů v okolí Milešovky v Českém středohoří. Jeleni, daňci nebo divoká prasata mu každoročně způsobí škody za půl milionu korun.
„My krajinu vytváříme, staráme se o ni. Není možné, abychom pak měli na početní stavy zvěře, které způsobují ohromné škody, tak malý vliv jako dnes,“ zlobí se sedlák Daniel Pitek, který je vystudovaný lesník. Z toho, že by se nechoval v zájmu přírody, ho těžko může někdo obvinit. Za svůj šetrný přístup k hospodaření v krajině dostal před pár lety ekologickou Cenu Josefa Vavrouška a převzal také Cenu děkana Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. „Neříkáme, že chceme přírodu bez zvěře, ale musí jí být přiměřeně,“ uvádí.
Příprava upraveného mysliveckého zákona se ale podle Pitka a dalších sedláků nevyvíjí ideálně. Obávají se, že dojde jen k víceméně kosmetickým úpravám, které nevyřeší zásadní problém s přemnoženou zvěří.
„Neustále se zhoršující situace s přemnoženou zvěří v lesích, ale i na zemědělské půdě vyžaduje už pouze jasný systémový posun v řešení škod způsobených přemnoženou zvěří, a především vyžaduje i určitý posun v pojetí myslivosti v naší zemi. Ze všech stran se potvrzuje, že stávající zapouzdřený model nefunguje a je jen zdrojem problémů, které zatěžují všechny. Aby ale k těmto změnám mohlo dojít, vyžaduje to větší odvahu našich dnešních politiků naplnit svůj slib v programovém prohlášení vlády. Některé pozitivní věci se již v tomto směru udělaly, ale na skutečnou změnu od úředníků ministerstva zemědělství zatím čekáme,“ tvrdí například předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Když mluví o programovém prohlášení vlády, má na mysli ustanovení, v němž koaliční kabinet slibuje: „Posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze.“
Mezi požadavky Asociace soukromého zemědělství a dalších organizací patří například snížit minimální rozlohu honitby, a umožnit tak středním vlastníkům vytvořit vlastní honitbu, čímž by převzali odpovědnost za stavy zvěře a posílil by se tím vliv menších vlastníků v honebních společenstvech. A samozřejmě umožnit lov také vlastníkům a zemědělcům na jejich vlastních pozemcích.
Ministerstvo zemědělství ale zatím akceptovalo jen pravidlo, podle něhož by se měl lov plánovat podle míry škod. Součástí aktuálního návrhu novely zákona je také elektronizace myslivosti. „Škody od spárkaté zvěře jsou opravdu vysoké, musíme s tím něco dělat. Elektronizace nejen ušetří myslivcům papírování, ale také zjednoduší celý systém. Další výhodou je i spolehlivější vykazování lovu zvěře, které bude lépe odpovídat realitě,“ tvrdí ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Proti požadavkům Asociace soukromého zemědělství a dalších organizací se postavila vlivná Moravskoslezská myslivecká jednota, podle níž je lesní zvěř národní přírodní bohatství. Obvinila tyto organizace, že jejich cílem je myslivost, a tedy i volně žijící zvěř, podřídit vlastním zájmům. Ochrana národního přírodního bohatství se má podle nich podřídit touze po lovu a majetku části vlastníků pozemků.
„Je to podobné, jako kdyby si vlastníci lesů a zemědělci nárokovali právo vykácet některou chráněnou alej, postavit sjezdovku na Sněžce nebo rozorat bojiště bitvy na Bílé hoře,“ tvrdí předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
