Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Podpora válčení na Ukrajině je mezi obyčejnými Rusy mnohem menší, než tvrdí ruské oficiální průzkumy veřejného mínění. Vyplývá to z nezávislých, „disidentských“ šetření.
Jak měřit v diktatuře nebo totalitním státě veřejné mínění, jež by odráželo skutečné nálady a názory obyvatel v nesvobodné společnosti? Část ruských intelektuálů – politologů a politických aktivistů – se po okupaci Ukrajiny rozhodla, že bude dělat vlastní, neoficiální průzkumy. Jedním z nich byl Alexej Minjajlo. Shromáždil přátele a spřízněné podnikatele, kteří by mu pomohli vzdorovat ruské mase ovládané propagandou Kremlu a „ukončili toto šílenství“.
„Úřady vždy používají průzkumy veřejného mínění, aby vytvořily iluzi většiny. Jedná se o velmi silný společenský mechanismus,“ vysvětlil pro The Moscow Times, proč se rozhodl bojovat proti válce a ruské propagandě vlastními zbraněmi. Tvrdí, že je třeba vyvrátit iluzi, že drtivá většina Rusů konflikt a válku na Ukrajině podporuje. „Pochopili jsme, že musíme tuto iluzi zničit, pokud chceme něco změnit,“ doplnil.
Vznikl projekt Chronicles, jenž zkoumá veřejné mínění v Rusku tím, že respondenti jsou obvoláváni týmem lidí, kteří nejsou napojeni na oficiální struktury. Mělo by se jednat o objektivnější obrázek nálad ve společnosti, která je dlouhodobě masírována Putinovou propagandou, v zemi panuje přísná cenzura a za kritiku války na Ukrajině padají drakonické tresty.
I v zahraničí vznikly alternativní projekty, jež se snaží nalézt odpověď na to, jak je možné útočit a masakrovat bratrský slovanský národ za potlesku většiny ruské společnosti. Nebo se jedná jen o další část promyšlené propagandy Kremlu?
Na Kypru vznikla skupina ExtremeScan, kterou založila ruská socioložka Jelena Koněvová. Jejím cílem je zjistit opravdové nálady v ruském národě. Ve Spojených státech politologové z Princetonské univerzity spustili projekt Russia Watcher, každodenní průzkum veřejného mínění k válce na Ukrajině.
Koněvová tvrdí, že její projekt nabízí alternativu k průzkumům, jež vznikají přímo v Rusku. „Výzkum v době války je nejen možný, ale je nezbytný. I když je omezený, jakákoli znalost je lepší než žádná,“ obhajuje svůj projekt. Od roku 2016 nicméně už v Rusku nežije: „Rozhodla jsem se, že budu člověkem Evropy a světa. Přesto mé myšlenky a pocity zůstávají v Rusku.“
ExtremeScan má podle ní nabídnout světovým lídrům podrobnější a přesnější obrázek o ruské společnosti. Zdůrazňuje, že vědomá podpora Rusů pro válku byla už před mobilizací na úrovni čtyřiceti procent, nikoli sedmdesáti procent, jak uvádějí oficiální průzkumy. I proto není zastáncem tvrdé vízové politiky v rámci EU vůči Rusům, kteří se rozhodnou Putinovu říši opustit.
Na jednoduchou otázku, zda Rusové podporují válku, podle ní souhlasně odpovědělo 55 procent. V případě podpory mobilizace nebo finanční pomoci armádě souhlasí „pouze“ 38 procent dotázaných. U části Rusů podle Koněvové dochází k paradoxnímu postoji: na jedné straně válku podporují, na druhé si ale přejí, aby okamžitě skončila.
Projekt Chronicles pomocí cíleného dotazování dospěl k tomu, že válku skutečně podporuje jen třicet procent Rusů. Minjajlo tvrdí, že většina Rusů má strach na veřejnosti válku odsoudit, protože by mohli mít problémy. V případě otevřené kritiky hrozí kromě ztráty zaměstnání i ruský kriminál. Respondenti často průzkumníkům odpovídají, že mají strach říci, co si skutečně myslí, a dokonce se obávají, že je po telefonickém rozhovoru se sociology přijde zatknout policie.
„V diktatuře, během války, je velmi obtížné zjistit, co si lidé skutečně myslí, protože mají tendenci ztotožňovat se s většinou, mají tendenci lhát, protože se bojí,“ vysvětlil zakladatel projektu Chronicles, jenž stále zůstává v Rusku. Dodal, že oba jeho dědové bojovali proti Hitlerovi a porazili jej a ani on nehodlá utíkat před Putinem a chce vidět jeho pád.
Nezávislé a uznávané středisko pro výzkum veřejného mínění Levada Center nicméně nabízí jiná čísla. V září podporovalo válku na Ukrajině 72 procent dotázaných Rusů, v březnu to bylo dokonce osmdesát procent. Státní agentura VtsIOM udává podobně vysoká čísla.
K podobným datům se kloní i američtí politologové z Princetonské univerzity. Uvedli, že 74 procent Rusů podporuje Putinovu „speciální vojenskou operaci“. Tato podpora ani přes vojenské neúspěchy výrazně neklesá.
