Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Praha významným způsobem přispěla k úspěchu obou demokratických koalic. A zároveň je velkým kolbištěm pro poměřování sil. Piráti dostali varování.
První velká volební zkouška čeká vítěznou koalici Spolu a její pravděpodobné koaliční partnery, Piráty a STAN, již za rok. Komunální volby prověří, jak je na tom všech pět zúčastněných stran. Největší pozornost bude upnuta na hlavní město. Nejen proto, že jde o zdaleka největší sídlo. Praha významným způsobem přispěla k úspěchu obou formací. A zároveň je velkým kolbištěm pro poměřování sil.
Před třemi lety došlo v Praze ke kurióznímu výsledku. Všech pět uskupení, která překročila pět procent, skončilo v rozmezí 15,4 až 17,6 procentního bodu. Vítězná strana získala čtrnáct, další tři po třinácti a pátá v pořadí dvanáct mandátů. A pak už nikdo nic.
Zvítězila ODS, ale v koaličních jednáních byla vyšachována ze hry. Páté v pořadí skončilo ANO, které do koaliční hry také nepromluvilo. Mimo zastupitelstvo se ocitli okamurovci, sociální demokraté i komunisté. Ve dvou posledních případech šlo o předzvěst jejich dalších propadů.
Koalici uzavřeli druzí Piráti s třetím v pořadí, regionální formací starosty Prahy 7 a lidoveckého poslance Jana Čižinského. A do holportu vzali ještě volební koalici TOP 09, STAN, lidovců, Liberálně ekologické strany a Demokratů Jana Kasla – tedy takzvané Spojené síly pro Prahu.
Od počátku bylo jasné, že nová radniční koalice bude jen málo akceschopná. Jednak kvůli své složité politické struktuře, kterou tvoří čtyři jakžtakž strany, dvě pseudopidistrany a jedno regionální uskupení rodinného typu. A navíc ve všech zúčastněných formacích hrají důležitou roli nejrůznější ekologičtí, protiautomobilističtí, progresivističtí a kulturní aktivisté. A zadruhé z důvodu, že Piráti do čela radnice postavili osobu s nulovou politickou zkušeností, kterou ostatní strany obklopily zkušenými harcovníky v čele s Jiřím Pospíšilem, Hanou Kordovou Marvanovou a „svojským“ způsobem rovněž Janem Čižinským.
Nové vedení Prahy vyvolalo velké očekávání. Těšili se hlavně příznivci veřejné dopravy, nástupu sdílených technologií, služeb a vlastnictví, nájemního a sociálního bydlení, různých subkulturních projektů a nových typů vzdělání. Čekali, že radní v čele s primátorem Hřibem půjdou ve šlépějích levicových radnic mnoha západních metropolí – Paříže, Londýna, Berlína nebo Vídně.
Po třech letech je jasné, že velké očekávání vystřídalo ještě větší zklamání. Totálně dopravně zacpané již není jen pražské centrum. Ulice jsou rozkopané. Byty se nestaví. Veřejné prostory ani parky se nebudují. Nové projekty stagnují. Hlavním městem zřizované střední školy nejsou připraveny na babyboomové ročníky. Radnice vyrazila do boje proti Airbnb nebo Uberu. A neumí ani pořádně komunikovat.
Koaliční partneři se hádají a shánějí na sebe navzájem různá kompra. A zviditelňují se jen akcemi typu vyvěšování tibetské vlajky, spory o podporu Prague Pride a výpady vůči Zemanovi a Babišovi. O nesmyslném malování různých pruhů nepruhů na komunikacích a budování zahrádek v jízdním pruhu ani nemluvě.
A tak přichází výstraha v podobě pražské sněmovní volební porážky. Jestli někdo na jaře a možná ještě v létě čekal, že PirSTAN to má v Praze ložené, šeredně se mýlil. Piráti a STAN tu získali jen 22,6 procenta hlasů. Nejenže neposílili, ale dokonce ztratili desetinu procenta. Ve srovnání s pražskými komunálními volbami, kde středolevé a progresivně laděné síly získaly nějakých 35 procent, je to pak hotový debakl. Pokud se Piráti nevzpamatují, mohou na obhajobu primátorského křesla zapomenout. Pomoci by jim mohl odchod beztak zubožené celostátní strany do opozice. Jenže ten se asi konat nebude.
Vyhráno ale nemá ani pravice. Momentálně se jeví být velkým favoritem. Oproti roku 2017 získala koalice Spolu přes šest procent navíc. ODS jde jako nejsilnější z jejích součástí do voleb z opozice. Jenže jinak jsou tu jen samé problémy a otázky.
Jít do voleb samostatně? Nebo opakovat koalici? Ale s kým, když topkaři i lidovci v Praze vládnou? Je snad Hřib stejný strašák jako Babiš? Koho postavit do čela – starostu některé městské části, politika republikového rozměru, novou tvář, byznysmena? Co si počít s tím, že ODS a další středopravé strany v některých městských částech vládnou spolu, jinde jsou spolu v opozici a ještě jiné „Prahy“ je zastihly v ostré opozici vůči sobě navzájem? Což je mimochodem jedna z potíží celé pražské politiky, jak ukazuje průšvih s dobudováním okruhu.
Právě na tyto otázky si pražské sdružení ODS – a možná i další lokální organizace stran Spolu (ale třeba i některých dalších formací) – musí odpovědět velmi rychle. Čas běží a pravici čeká těžké období skládání vlády a nepopulárních vládních opatření.
Pro začátek stojí za zamyšlení, zda tentokrát nejdříve nenajít lídra s vizí a prověřenou kompetencí něco řídit. A teprve kolem něj pak skládat všechno ostatní.
