Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Hlavní město investuje do přestavby bioplynové stanice v Chrástu na Nymbursku. Ze zbytků jídla tam chce vyrábět bezemisní plyn.
V roce 2019 se v Praze podařilo sesbírat 13,3 tisíce tun gastroodpadu. Ten město posílá k dalšímu zpracování do bioplynové stanice v Přibyšicích u Benešova, která se zaměřuje na zbytky z restaurací a jídelen. Hlavní město ovšem počítá s tím, že v roce 2030 sesbírá až 34,5 tisíce tun gastroodpadu. Podle evropských pravidel totiž musí do roku 2030 vytřídit šedesát procent komunálního odpadu. Aby Praha povinnost splnila, musí postupně zpracovávat čím dál více nespotřebovaného jídla.
Zastupitelé města proto nedávno odsouhlasili záměr na nákup zemědělské bioplynové stanice v obci Chrást poblíž Poříčan skrze městskou firmu Pražské služby. Bioplynka doposud patřila zemědělské společnosti Agroracio, respektive s ní propojené společnosti Agrobioplyn. Investice přišla na necelých 159 milionů korun, přičemž samotná bioplynka stála 89 milionů.
Zbytek peněz padl na nákup přilehlých pozemků o rozloze 3,5 hektaru. „Existuje tam prostor na případné zvětšení a už je udělené i stavební povolení pro napojení na plynárenskou soustavu,“ řekl týdeníku Hrot náměstek primátora Petr Hlaváček.
Veškeré podrobnosti plánuje město oznámit na tiskové konferenci ve středu. Nicméně je jisté, že koupená bioplynová stanice bude muset projít kompletní proměnou a město má v lokalitě velké plány. Zemědělské bioplynové stanice obvykle přetvářejí agrární plodiny či odpad na elektřinu. Město však potřebuje zpracovávat gastroodpad. Koncovým produktem pak nemá být elektřina, ale biometan vtláčený do plynárenské sítě. Po bezemisním plynu s idetickým složením, jako má fosilní zemní plyn, je na trhu velká poptávka, výrobců je však minimum.
Stanici tak bude nutné modernizovat a upravit na zpracování gastroodpadu a výrobu bioplynu. Investiční náklady na transformaci vyčíslilo město na 96,5 milionu korun. Stanice by následně měla jednak vydělávat na poplatcích za zpracování odpadu, mnohem vyšší příjmy má však zajistit produkovaný biometan. Město kalkuluje s cenou 2,3 tisíce korun za megawatthodinu, což má zaručit návratnost za sedm let. To lze označit za konzervativní odhad. Cena klasického zemního plynu na burzách je v současnosti trojnásobná, ještě před rokem však byla čtvrtinová.
