Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Hlavní město investuje čtvrt miliardy do vlastní bioplynové stanice. Chce díky ní snížit závislost na ruském plynu i najít využití pro gastroodpad
Do roku 2030 by Česko mohlo podle vládních odhadů produkovat až 500 milionů kubíků bezemisního biometanu. Ten lze využít stejně jako zemní plyn, kterého je kvůli přiškrcování dodávek do Evropy ze strany Ruska nedostatek a prudce podražuje. To představuje zhruba pět procent tuzemské spotřeby. Domácích výrobců je zatím málo, respektive jeden jediný. Nicméně projektů rychle přibývá a nově se chce mezi ekologické plynárníky zařadit i hlavní město Praha.
Magistrát za tímto účelem koupil skrze městskou společnost Pražské služby starší zemědělskou bioplynovou stanici v obci Chrást u Poříčan. Investice přišla na 159 milionů korun, přičemž samotná bioplynka stála 89 milionů. Zbytek peněz padl na nákup přilehlých pozemků o rozloze 3,5 hektaru. „Existuje tam prostor na případné zvětšení a už je udělené i stavební povolení pro napojení na plynárenskou soustavu,“ řekl týdeníku Hrot náměstek primátora Petr Hlaváček.
Město má totiž v lokalitě, která má dobrou dopravní dostupnost, ale zároveň leží mimo obydlené území, velké plány. Klasická zemědělská bioplynka zpracovává agrární plodiny na bioplyn a ten pak přetváří na elektřinu. Takový provoz je městu k ničemu. Primárním záměrem je najít uplatnění pro městský gastroodpad.
Podle evropských pravidel musí totiž nejen Praha čím dál větší podíl odpadu zpracovávat a to se týká i nespotřebovaného jídla. Praha počítá s tím, že do roku 2030 bude muset najít uplatnění pro 34,5 tisíce tun gastroodpadu, více než dvojnásobek současného množství.
Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many tak nejdříve přijde na řadu úprava technologie v Chrástu, aby místo elektřiny mohl zdroj vyrábět i biometan, po kterém je velká poptávka. Transformace má skončit už v příštím roce. Poté přijde na řadu přestavba zařízení na zpracování zbytků z městských jídelen a restaurací. To by mělo být dokončeno do tří let.
Investice podle odhadů vyjdou na 96,5 milionu korun, vše se však bude odvíjet od ceny stavebních materiálů a prací. Po dokončení by zdroj mohl produkovat zhruba dva miliony kubíků biometanu ročně. V úvahu však v Chrástu přichází i výstavba druhé, úplně nové bioplynové stanice a kompostárny.
Snaha o výrobu biometanu v Praze je poměrně letitá. Dlouhou dobu se pozornost města upínala na spalovnu v Malešicích. Panuje však obava, že tam by zpracování mohlo narazit na odpor veřejnosti. Záměr sice není definitivně odpískán, ale nikam se neposouvá.
Ještě letos by naopak mohla odstartovat výroba biometanu v čističce odpadních vod na Císařském ostrově. Ta má vzniknout v rámci chystaného energocentra. V tomto případě však nebude vstupní surovinou gastroodpad, ale čistírenské kaly.
Hlavní město se tak stane jedním z průkopníků produkce biometanu v Česku. Prvenství ovšem patří skupině EFG. Ta provozuje bioplynovou stanici na zpracování gastroodpadu v Rapotíně u Šumperka. Také města Liberec a Jablonec chystají výstavbu společné odpadové stanice na biometan. Letos v lednu oznámilo obdobný záměr i Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů. Část produkce bioplynu ze své zemědělské stanice v Litomyšli chce využít pro výrobu zeleného biometanu.
Obdobnou transformací by podle plánu státu mohla projít nemalá část z více než pěti stovek tuzemských bioplynek. Většině z nich skončí do konce desetiletí podpora produkované elektřiny, a navíc po letech provozu budou muset projít i nutnou modernizací. V případě, že nejsou příliš vzdáleny od plynárenské sítě, je výroba biometanu jednou z alternativ budoucího využití.
