EKONOMIKA, POLITIKA, BYZNYS

Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
Vladimír Barák
0

Kreml zakázal vývoz uranu do Ameriky. Na ceně se to zatím neprojevilo

Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.

Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.

Celý článek
František Novák
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
Pavel Štrunc
0

Pozor, radioaktivita

Týdeník Hrot měřil gama záření v Česku i zahraničí. Větší dávku než elektrárny způsobuje radon v budovách.

Pozor, radioaktivita
„Dávka, kterou dostáváme běžně všichni, je kolem čtyř milisievertů za rok,“ říká Petr Kuča, který stojí v čele projektu Ramesis. | Hynek Glos

Budete-li mít někdy příležitost navštívit redakci týdeníku Hrot na pražském Žižkově, vězte, že při příchodu dostanete dávku záření gama o příkonu 0,25 microsievertu za hodinu (µSv/h). Jde o jednu z nejvyšších hodnot, jakou se redakci podařilo během zhruba třítýdenního měření v Česku i zahraničí naměřit. 

Jakákoliv obava však není namístě. „Dávka, kterou dostáváme běžně všichni, je kolem čtyř milisievertů za rok. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni se přitom sto milisievertů považuje za malou dávku ve smyslu, že dotyčného není třeba nijak léčit,“ vysvětluje Petr Kuča ze Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO). Abyste se tedy dostali na běžný roční průměr, museli byste před redakcí Hrotu postávat nepřetržitě satanských 666 dní. 

Měří školy i zahrádkáři

Nápad ověřit, jak se to s radioaktivním zářením v Česku vlastně má, vznikl v redakci koncem letošního června. Impulzem se stalo zjištění Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO), která zaznamenala koncentraci radioaktivních izotopů nad Baltským mořem. Později potvrdily neobvyklé hodnoty i úřady Finska, Švédska a Estonska. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit
Jan Brož
Jan Brož