Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Energetická krize není covid. Podporu od státu by měly firmy splácet, až se z krize dostanou.
Vzhledem k šoku, který působí ceny energií, se těžko můžeme divit, že zastřešující podnikatelské svazy požadují „zastropování“ ceny elektřiny a plynu, kurzarbeit a výjimky pro poskytování veřejné podpory. Nejlépe na evropské, ale bude-li to nezbytné, i na národní úrovni.
Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že jinak „dojde k omezení či zastavení provozu řady firem s dopady na celou ekonomiku v rámci výrobních řetězců, k poškození firem v mnoha oborech, nedostatku některých výrobků a služeb, dalšímu zdražování pro občany, propouštění a růstu sociálního napětí“. Hospodářská komora dodává, že „EU už v březnu umožnila členským státům podporovat společnosti a odvětví, které jsou vážně zasažené současným geopolitickým vývojem.
Takzvaný dočasný rámec umožňuje zemím EU podpořit likviditu podniků přímo či nepřímo postižených krizí, zejména energeticky náročných spotřebitelů. A to právě kompenzací části jejich zvýšených nákladů na energie v důsledku cenového šoku od ruské invaze“.
U pomoci sociálně slabším domácnostem se v podstatě od vzniku západního státu blahobytu nevede debata o principu, ale spíše o míře, zacílení a formách. Naproti tomu podnikový „welfare“ je mnohem kontroverznější téma, a to z dobrých důvodů. Soukromý byznys byl donedávna podporován nepřímými nástroji, všichni se shodli na potřebě vytvoření podmínek, které podněcovaly k investování, inovacím a zakládání nových firem, a podpory malých a středních podniků.
Ale „socializace ztrát“ a „privatizace zisků“ byly v zemích s tržním hospodářstvím obtížně přijatelné. Jak si pamětníci jistě vzpomenou, dokonce i v dobách, kdy premiéroval Miloš Zeman a v budově ministerstva průmyslu v ulici Na Františku třímal otěže Miroslav Grégr, bylo podmínkou vládní pomoci velkým průmyslovým podnikům to, že jejich vlastníci vládě odprodají akcie za symbolickou cenu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
