Podle zprávy trpí depresemi nebo úzkostmi 45 procent ukrajinských uprchlíků. Jejich duševní zdraví zhoršuje situace v jejich domovině – starost o rodinu či dům – i špatné socioekonomické podmínky v Česku. Odbornou péči zatím využila pouze tři procenta uprchlíků, dalších 38 procent ji ale zvažovalo. Největší bariéru v péči představuje nízká informovanost o její dostupnosti a proplácení zdravotními pojišťovnami. 

Zpráva je součástí dlouhodobého projektu Hlas Ukrajinců v Česku, který zkoumá různé aspekty života imigrantů. Aktuální studie vychází z třetí vlny výzkumu, dotazování se uskutečnilo v září mezi 1347 uprchlíky.

Studie konstatuje, že téměř polovina emigrantů má takové příznaky duševních potíží, kdy už je doporučována konzultace s psychiatrem. Odbornou péči by tak aktuálně potřebovalo asi 75 tisíc z 160 tisíc dospělých uprchlíků. 

Častější potíže u žen

Symptomy 42 procent dospělých odpovídají středně těžké formě deprese, u 14 procent těžké depresi, a u 7 procent dokonce velmi těžké formě. Pro srovnání: v české populaci mělo loni příznaky středně těžké deprese 8 procent lidí, tedy pětkrát méně. Pro uprchlíky stejně jako pro českou společnost platí, že depresí častěji trpí ženy. Mezi projevy patří potíže se spánkem, takzvaný negativní sebeobraz, pocit beznaděje nebo únava. Část symptomů je spojena s reakcí na prožitá traumata.

Alarmující jsou také výsledky měření úzkostných symptomů, mezi něž patří nervozita, obavy, neklid nebo podrážděnost. Příznaky středně těžké úzkosti trpí 23 procent uprchlíků, přičemž u Čechů je podíl 7 procent. Úzkostlivost opět častěji postihuje ženy, kterých je mezi uprchlíky více než 70 procent. 

„Pouze necelá třetina těch, kteří trpí příznaky, o nich uvažuje jako o známce duševního onemocnění. Míra uvědomění roste s rozsahem symptomů. Citlivější jsou vůči příznakům obecně mladí lidé do třiceti let, což odpovídá menší stigmatizaci duševního onemocnění v této cílové skupině,“ uvedl ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Chybějící peníze

Navzdory vysokému výskytu příznaků psychických problémů mezi uprchlíky v Česku zatím využil odbornou péči jen zlomek z nich. Mnozí z nich ale o vyhledání odborné péče uvažovali.

„Jasně se zde ukazuje potřeba osvětové kampaně motivující k péči o vlastní duševní zdraví, péči o své bližní a v případě potřeby také vyhledávání odborné pomoci. Kampaň by neměla být pouze komunikační, ale musí nabídnout také příležitosti pro zvyšování duševní gramotnosti, tak abychom vybavili populaci uprchlíků znalostmi a schopnostmi, jak se postarat o své duševní zdraví, budovat svoji psychickou odolnost a nabýt kompetence k tomu, jak efektivně pomáhat bližním, kteří mají problémy v oblasti duševního zdraví,“ konstatoval Petr Winkler.

Dodal, že odborné znalosti, jak takovou efektivní kampaň vymyslet a uskutečnit, Národní ústav duševního zdraví má. „Chybí nám ale prostředky, které by nám to umožnily,“ dodal Winkler.