Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Mojmír Hampl: Čeká nás návrat inflace?

Centrální banky budou muset veřejnost přesvědčit, že budou s inflačními tlaky bojovat

Mojmír Hampl: Čeká nás návrat inflace?
Mojmír Hampl | Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Výrazně častěji se mě v posledních měsících laici i profesionálové ptají, jestli očekávám příchod vyšší inflace. K oddálení odpovědi se vždy nejdřív zeptám, co myslí slovem „vyšší“. A abych si v jejich očích udržel zdání tajemného experta, dodám rozvážně, že ty základní otázky bývají často nejtěžší. Třeba co je vlastně inflace a co jsou peníze. Následně odkazuji na poslední období, kdy se mě titíž lidé ptali stejně a mé rozptylování jejich obav z inflace se nakonec ukázalo jako správné. I když mi na začátku nevěřili.

To bylo samozřejmě během velké recese (2008–2009) a po ní, kdy centrální banky začaly masivně uvolňovat měnové podmínky prostřednictvím kvantitativního uvolňování, nulových či záporných úrokových sazeb, devizovými intervencemi apod. I tehdy se zejména ve finančně konzervativních zemích objevovala skoro veřejná hrůza z toho, že mediální klišé „tištění peněz“ znehodnotí úspory kvůli masivní inflaci.

Pro měnového ekonoma bylo nesnadné vysvětlovat, že třeba kvantitativní uvolňování je dominantně tvorbou a přeposíláním kvazipeněz v primárním okruhu – mezi centrálními a komerčními bankami, nikoli v okruhu sekundárním, tedy mezi komerčními bankami a konečnými uživateli peněz. A že zvyšováním bilance centrální banky se přímo zůstatky na účtech firem či domácností nijak nezmění.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit