V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Peněžité tresty jsou rozumná a levná alternativa vězení. Šampionem v jejich ukládání je Okresní soud v Domažlicích, dostane je u něj skoro 60 procent pachatelů.
Když se předsedkyně Okresního soudu v Domažlicích Martiny Dufkové zeptáte, proč zrovna „její“ soud ukládá suverénně nejvíc peněžitých trestů ze všech, dostanete odpověď, že „vlastně vůbec nemá ponětí“. Myslí to tak, že tresty ukládají jednotliví soudci a ona jim do toho nemá co mluvit: „Rozhodující jsou osobnosti soudců, kteří rozhodují o vině a trestu.“
Pokud se ovšem ptáte trochu víc do hloubky, začíná být jasno. Když dělal Jakub Drápal z pražské právnické fakulty před několika lety analýzu ukládání peněžitých trestů, byla její součástí anonymní anketa. Z ní vyplynulo, že řada soudců nemá peněžité tresty ráda, protože se při jejich ukládání nevyhnou otravné „úředničině“ a ta práce navíc jim za to nestojí.
Ať už se to týká stanovení výše trestu („nebudu zjišťovat, kdo kolik vydělává“), vymáhání nezaplacených částek, a když se to nezdaří, přeměny peněžitého trestu v trest vězení (to je „trest pro soudce, a ne trest pro obžalovaného“). Všechno tohle se přitom v Domažlicích děje tak nějak samozřejmě a velkou zásluhu na tom mají podle Dufkové nejen soudci, ale i administrativní aparát: „Říká se, že bolavým místem je vymáhání. U nás ale porozsudkovou agendu dostane na starosti vyšší soudní úřednice a vymáhání jako takové vymáhající úřednice. Pokud spolu tyto dvě osoby komunikují a současně spolupracují s Probační a mediační službou, lidé chodí a platí.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
