Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Patrioty a statisíce tun betonu a písku. Ukrajina se snaží ochránit své elektrárny před ruskými útoky

Ukrajina se chystá na další válečnou zimu. Rusové podle Kyjeva čekají, až teploty klesnou pod nulu, a pak – stejně jako loni – zaútočí raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Patrioty a statisíce tun betonu a písku. Ukrajina se snaží ochránit své elektrárny před ruskými útoky
Protiraketový systém Patriot během cvičení zemí NATO v Řecku v roce 2017, ilustrační foto | Profimedia.cz

Ochrana energetické infrastruktury se pro ukrajinské obránce stává klíčovým vojenským faktorem. Přesné souřadnice elektrických zdrojů a rozvoden jsou nyní vojenským tajemstvím a je zakázáno sdělovat jejich polohu, aby byly co možná nejlépe chráněny před ruskými raketami. 

Už během loňské zimy se ruská armáda snažila tuto životně důležitou infrastrukturu ničit ze vzduchu a ochromit tím ukrajinskou společnost, ekonomiku i odhodlání bránit se agresi. A ukrajinští politici i zástupci energetických společností se obávají, že se Kreml bude během nadcházejících zimních měsíců pokoušet o totéž. 

Státní společnost Ukrenergo, která energetickou soustavu provozuje, se proto v uplynulých měsících zaměřila na ochranu nejzranitelnějších míst. Rozvodny elektrické energie tak patří mezi nejlépe chráněné objekty v zemi a jsou u nich často rozmístěny americké protiraketové systémy Patriot. 

Třicetkrát více betonu než Burdž Chalífa

„Zavedli jsme různá konstrukční řešení proti raketám a kamikadze dronům,“ řekl pro týdeník Der Spiegel generální ředitel firmy Ukrenergo Volodymyr Kudrytskyj. Z bezpečnostních důvodů ale odmítl prozradit podrobnosti. 

„Mluvíme o 200 tisících tunách písku a 300 tisících tunách betonu, což je třicetkrát více, než bylo použito pro stavbu nejvyššího mrakodrapu světa Burdž Chalífa v Dubaji,“ dodal Kudrytskyj. Písek a beton se používají jako pasivní ochrana pro rozvodny elektřiny, které často pocházejí ještě z dob Sovětského svazu. 

Ruští plánovači útoků mají výhodu v tom, že před rokem 2022 byla ukrajinská energetická síť propojena s ruskou, takže Kreml přesně ví, kde jsou nejzranitelnější místa, a samozřejmě také zná polohu elektráren včetně Záporožské jaderné elektrárny, jež byla v mírových dobách se svými šesti bloky největším podobným zařízením v Evropě. Už loni v březnu ji ostřelovaly ruské jednotky a způsobily požár pětipatrové výcvikové budovy v areálu jaderné elektrárny. 

Polovina elektráren byla poškozena

Během roku 2022 se Rusku podařilo dočasně ochromit až 45 procent sítě s vysokým napětím a narušit chod poloviny ukrajinských elektráren. Rekonstrukce celé energetické infrastruktury bude trvat dlouhá léta, odhaduje Alexander Charčenko z kyjevského think-tanku Centrum pro výzkum energetického průmyslu. Podle něj se práce na opravách protáhnou až do roku 2029. 

Ukrajinské zákazníky nicméně uklidnil tvrzením, že pokud teploty neklesnou pod minus deset stupňů Celsia, bude síť schopná dodávat dostatek elektřiny. Pokud ale udeří silnější mrazy, může docházet k výpadkům elektřiny a bude nutné ji dovážet. Koncoví zákazníci by ale podle Charčenka neměli být bez elektřiny déle než několik hodin denně. 

Obavy ale panují z dalších útoků na rozvodnou síť. Zlověstným náznakem je paradoxně skutečnost, že Rusko v posledních týdnech útoky na infrastrukturu významně omezilo, což je podle Kyjeva neklamným znamením, že si dělá zásobu na zimní měsíce a čeká, až teploty klesnou k nule nebo pod ni.

Jsme připraveni

Šéf soukromé společnosti DTEK, která je největším producentem elektřiny v zemi, Maxim Timčenko zdůraznil, že letos je Ukrajina na raketové útoky připravena mnohem lépe než loni. Systémy protivzdušné obrany jsou – i díky pomoci západních spojenců – rozmístěné na mnoha místech země. Firma si také připravuje do zásoby náhradní díly pro opravy rozvoden i elektráren. 

Jen v oblasti Kyjeva Rusové loni zničili na tři tisíce objektů energetické infrastruktury. Pro případ raketových útoků jsou už připraveny mobilní opravárenské týmy, aby případné poškození co nejrychleji opravily. 

Evropa nedodá slíbenou munici

Nejdůležitější je ale protivzdušná obrana, která je schopná většinu ruských raket sestřelit. Členské státy Severoatlantické aliance poskytly prakticky vše, co mohly postrádat. Přesto jsou některé ukrajinské regiony zranitelnější než ostatní. 

Největší obavou ukrajinských obránců je, že nebudou mít dostatek munice, protože Evropa stále nedokázala zvýšit její produkci. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že cíl EU vyrobit a dodat Ukrajině do března 2024 milion kusů munice se nepodaří splnit.