Hranice minimální mzdy se v USA už hodně dlouho neposouvá, od roku 2009 činí 7,25 dolaru (155 korun) za hodinu. Její stagnace je jedním z nejzásadnějších vnitropolitických témat, hlasy volající po výrazném zvýšení se ozývají již několik let.
Těsně před listopadovými prezidentskými volbami už i Donald Trump připustil, že by mělo dojít k jejímu růstu. V jedné z debat uvedl, že by „zvážil“ návrh demokratů na zavedení patnáctidolarové minimální mzdy, ačkoli dodal, že by se každý stát měl rozhodnout sám.
Odchodem Trumpa z Bílého domu každopádně padla překážka pro zásadní zvýšení minimální mzdy. Nový prezident Joe Biden totiž už během kampaně dával najevo, že s více než dvojnásobným postupným nárůstem souhlasí. Za návrhem stojí skupina senátorů a kongresmanů pod vedením neúspěšného Bidenova soupeře z demokratických primárek Bernieho Sanderse. Jeho schválení je teď už velmi pravděpodobné.
Vládní rozpočtová agentura CBO za tímto účelem vypracovala pro Kongres studii, kde se zabývala dopady potenciálního kontinuálního zvyšování minimální hodinové mzdy až na 15 dolarů v roce 2025. Z výsledků vyplývá, že by se jednalo o dvousečnou zbraň.
Dobrou zprávou, kterou argumentují i autoři návrhu, je fakt, že by se během příštích čtyř let dostal milion lidí z hranice chudoby. Ještě více by jich však o práci přišlo – konkrétně 1,4 milionu amerických zaměstnanců. Dalším argumentem proti je obrovský dopad na federální rozpočet: Od roku 2021 do roku 2023 by se kumulativní schodek schválením návrhu zvýšil o 54 miliard dolarů. Zásah do peněženek všech Američanů by přineslo i rychlejší tempo inflace.
Poté, co by se za pět let dosáhlo hranice 15 dolarů za hodinu, by podle autorů studie bylo přímo ovlivněno 17 milionů pracovníků, kteří by jinak vydělávali pod 15 dolarů za hodinu, stejně jako deset milionů dalších, jejichž plat by byl jinak jen o málo vyšší.
V současné době vydělává méně než 15 dolarů za hodinu podle statistik 42,4 procenta Američanů. Většina z 50 států má hranici minimální mzdy vyšší než 7,25 dolaru, 14 z nich ale přesně na ní, a dva dokonce ještě níže. Pět států její výši nemá stanovenou a řídí se federálním nařízením.
Za zvýšení lobbuje i největší internetový prodejce světa Amazon, který se pro stanovení patnáctidolarové minimální mzdy rozhodl už v listopadu 2019. Podle viceprezidenta Amazonu pro globální korporátní záležitosti Jaye Carneyho má vyšší minimální mzda na společnost pozitivní dopady: Udržuje morálku zaměstnanců, snižuje riziko jejich odchodu a naopak je lákavým atributem pro zájemce o zaměstnání. Její zavedení na federální úrovni by podle něj pomohlo i malým podnikům, které by těžily z větší ochoty lidí utrácet.
