Za měsíc uplynou už dva roky od začátku pandemie čínské chřipky v Česku. Pacient číslo jedna se do historie zapsal první březnový den roku 2020; nový koronavirus si přivezl jako suvenýr z lyžování v severní Itálii. Od té doby je covid prakticky nepřetržitě hlavním tématem veřejné debaty.

Diskuse o nemoci se během dvou let vyhrotily a zapojil se do nich kdekdo, pohříchu často bez ohledu na vlastní kvalifikovanost a kompetenci.

Postupně byli na okraj vytlačeni zastánci více či méně za vlasy přitažených spikleneckých teorií, dezinformací a polopravd. Lidé jim s gustem jejich kiksy připomínají. Příklad? Třeba viroložka Soňa Peková, která se proslavila hned zpočátku bojem s vládou za možnost provádět covidové testy.

Pak ale omámená náhlou popularitou začala šířit čím dál zvláštnější názory. Předloni v létě třeba věštila, že koronavirus do Vánoc zmizí. S blížícími se svátky se jí jistě noviny nebo příspěvky na sociálních sítích plné posměšků nečetly snadno.

Daleko méně se ale připomínají střely mimo terč druhé skupině expertů. Patří do ní třeba členové vládních poradních sborů, ale také samozvaní spasitelé či excentričtí vědci z úplně jiných oborů než medicíny, kteří se stali miláčky médií. Při zpětném pohledu do archivů se ukazuje, že rozhodně je na co zavzpomínat.

Nesprávné prognózy z jara roku 2020, kdy se o nové nemoci téměř nic nevědělo, můžeme jistě omluvit a uvádíme je spíš pro pobavení. Například loni v létě nebo na podzim už ale bylo indicií mnohem více – a přesto byla velká část odborníků při odhadování budoucnosti opět vedle.

Lyžovačka bez stresu

Pandemie takových rozměrů byla až do roku 2020 maximálně tématem katastrofických filmů. Je pravda, že před možností celosvětového rozšíření viru varovali někteří respektovaní virologové, nikdo ale neurčité hrozby nebral příliš vážně. Falešných poplachů a nenaplněných děsivých scénářů s ptačí, prasečí a dalšími chřipkami bylo příliš mnoho.

Proto ani když se v Číně začaly množit případy podivných úmrtí, nebyl zpočátku ohlas veřejnosti v Evropě včetně Česka velký. Obecně se věřilo, že se epidemie omezí na lokální problém. Zlomyslný úsměv ale vyvolává skutečnost, že na lehkou váhu brali znepokojivé informace z Číny a pak i Evropy také někteří z pozdějších zastánců spíš tvrdšího postupu při snaze o zastavení epidemie.

Například epidemiolog Rastislav Maďar, někdejší člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), na konci ledna 2020 odrazoval od nákupu roušek. „K tomu aktuálně není důvod a nejspíš ani nikdy nebude. Stále platí to, že je pro nás daleko větší riziko klasická chřipka,“ tvrdil.

Ještě 25. února 2020 v online rozhovoru uklidňoval znejistělou čtenářku Lucii, která se ptala, zda je dobrý nápad odjet na lyže do Lombardie, tedy prvního evropského epicentra covidu. „Dobrý den, Lucie, ano, jel bych. Užijte si to bez stresu,“ odepsal Maďar. Zda si covid z hor přivezla i paní Lucie, se nejspíš nedozvíme. Jisté ale je, že o necelý týden později právě odtud přijel onen zmiňovaný první pacient.

Smrtící jogurty

Komicky dnešní optikou působí také rady, jak se bránit nákaze covidem, od další z nejviditelnějších postav pandemie Romana Prymuly. Tehdejší náměstek ministra zdravotnictví na začátku května 2020 přišel na jedné z mnoha tiskových konferencí s šokující informací: původcem jedné z nákaz covidem na Moravě byl zdánlivě nevinný kelímek od jogurtu. Nemoc z něj údajně chytila mladá dívka, když šla na nákup.

„Určitě nedoporučuji jogurt konzumovat na ulici. Když ho však uchováte den dva v ledničce, na povrchu obalu už nic nebezpečného nemůže být,“ varoval Prymula. Kromě preventivní dezinfekce nákupů navrhoval epidemiolog lidem také vytvoření takzvaně potenciálně infekčního místa v každé domácnosti, kam se měly po příchodu domů odkládat boty a oblečení. „Tam bych ty věci zvenku nechával a nikam bych je nenosil. Pak si důkladně omýt ruce a být v tom bytě v ostatním prostoru,“ uzavřel okénko bezpečného zacházení s infekčním materiálem.

Prodejny a obchody byly nejen kvůli tomuto případu označeny za jedno ze semenišť nákazy a musely zavřít. Biochemik Omar Šerý nakonec v prosinci 2020 přinesl důkaz, že obavy z přenosu covidu v regálech byly zbytečné. Provedl pokus v supermarketu a na poště během plného provozu, a v žádném z desítek odebraných vzorků koronavirus nenašel.

Promoření stáda

Velké vášně od začátku pandemie vyvolávala otázka, zda je správné a etické snažit se dosáhnout kolektivní imunity tím, že lidi s malým rizikem těžkého průběhu jednoduše necháme onemocnět.

Problém alespoň částečně vyřešily vakcíny a většinový názor je poměrně jasný – dobré to z více důvodů není. Jednak hrozí přeplnění nemocnic, množí se také případy takzvaného dlouhého covidu, tedy nepříjemných dlouhodobých následků. A především se ukázalo, že ochránit zranitelné skupiny není vůbec jednoduché; statistiky mrtvých budiž důkazem.

Na jaře roku 2020 ale vlivní experti měli opačný názor. Epidemiolog IKEM Petr Smejkal, v současnosti šéf MeSES, v dubnu roku 2020 na otázku, zda je promořování dobrý nápad, odpověděl takto: „Ano, chytré promořování ano.“ Pokračoval slovy, že se lidé nemají bát „hrozně znějícího slova“, zdravým prý nic nehrozí.

Za používání méně děsivého termínu se přimlouval i Rastislav Maďar, v nakažení „silných kusů“ ale také problém neviděl. „Oním pozvolným uvolňováním karantény se bude spouštět postupné řízené promořování populace. A každý senior, když si uhlídá prostor kolem sebe, bude dbát na dezinfekci rukou, nebude k sobě pouštět nějakou dobu vnoučata, tak se to dá vše zvládnout,“ vysvětloval epidemiolog. Třetím významným podporovatelem inteligentního průchodu viru byl Roman Prymula, který si v jednom z rozhovorů postěžoval, že „bychom populaci potřebovali trochu promořit“.

Přirozená imunita po prodělání covidu přestala být in s příchodem vakcín. Není pochyb o tom, že očkování zachránilo tisíce životů nebo alespoň zajistilo komfortnější prodělání covidu.

Zároveň se ale nepotvrdily první dobré zprávy a původně silná účinnost vakcín se ukázala jako velmi dočasná. Například optimismus šéfa České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka z dubna 2021 tak rozhodně nebyl namístě. „Jsem přesvědčený, že ochrana bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok,“ doufal vakcinolog.

Exponenciály a mrazáky

Tvrdé uzavření ekonomiky a vlastně celého života na jaře 2020 Česko ochránilo před první vlnou. Později vyšlo najevo, že se k tomuto kontroverznímu kroku premiér Andrej Babiš odhodlal poté, co jej navštívil manažer Pavel Řehák s pověstnou excelovou tabulkou.

Šéf pojišťovny v ní jednoduše spočítal a nakreslil pravděpodobný vývoj pandemie, jehož výsledkem byla exponenciální křivka počtu nakažených a s odstupem také mrtvých. Tedy v podstatě stejný scénář, jaký se odehrál v italském Bergamu.

Díky lockdownu se podařilo křivku zploštit. Exponenciála se ale stala výchozím bodem všech dalších budoucích prognóz. Kromě Řeháka jí proslul například jeden ze samozvaných mesiášů, excentrický evoluční biolog Jaroslav Flegr. Ten se do kroniky pandemie zapsal nejprve několika úspěšnými odhady.

Stejně jako další kazatelé zkázy ale svůj model nejspíš příliš nepřizpůsoboval aktuální situaci pandemie, a tak na podzim roku 2020 udělal první velkou chybu. Na listopad předpovídal doslova děsivé scény: desítky tisíc lidí v nemocnicích, tisíce mrtvých denně a mrazáky na těla před špitály. Místo předpovídaných dvou tisíc obětí na konci měsíce čísla naopak klesala ke stovce denně.

Nic neroste do nebe

Největších chyb v odhadu se ale paradoxně dopustila většina vlivných postav pandemie v pokročilejší fázi – loni na podzim. S chladným počasím se ukázaly jako liché optimistické předpovědi z léta a koronavirus se vrátil. Vývoj se nápadně podobal tomu z podzimu 2020 a z toho zřejmě vycházely i prognózy.

Alarmisté ale tentokrát nebyli vyslyšeni. Andrej Babiš lockdown nezavedl kvůli blížícím se volbám a nová vláda se ho slíbila také vyvarovat. Už v listopadu proto jako jeden z prvních přišel šéf České lékařské komory Milan Kubek s první tragickou předpovědí. „Pokud se nestane zázrak, nemocnice budou za tři týdny úplně plné covidových pacientů,“ tvrdil lékař.

Imunolog Václav Hořejší na konci listopadu odhadoval, že se Česko řítí do ještě většího průšvihu než na jaře, kdy statistiky dosáhly všech rekordů. Nešlo se tomu prý už vyhnout. „Ani kdybychom teď udělali všechna možná opatření, tedy zítra by se všichni naočkovali a udělal by se lockdown,“ maloval černé scénáře.

Matematik a další člen MeSES René Levínský varoval před patnácti tisíci hospitalizovanými a sanitkami čekajícími v ulicích. „Doufám, že neuvidíme sanitky před nemocnicemi. Ale někteří lidé se tam prostě nedostanou,“ vyprávěl v jednom z rozhovorů v říjnu a vyzýval k okamžitému dupnutí na brzdu.

Profimedia.cz

K lockdownu nabádal i Petr Ludwig, samozvaný datový vědec, který se svojí exponenciálou už také jednou v minulosti trefil. Stejně jako předtím z Dubaje i loni na podzim z Prahy Ludwig vyzýval k okamžitému uzavření a počítal mrtvé na stovky. „České nemocnice čeká tragédie nepředstavitelných rozměrů, řádově horší než situace v Bergamu v Itálii na počátku pandemie,“ psal v listopadu na sociálních sítích.

Realita byla nakonec naštěstí mnohem příznivější a ukázalo se, že křivka i bez lockdownu díky očkování a promořenosti části lidí začala klesat sama od sebe. Mrazáky v ulicích se ani tentokrát nekonaly a nemocnice se od prosince až do příchodu omikronu naopak mírně vyprazdňovaly.

Kdy to skončí

Nejzajímavější otázka na odborníky jistě zní, kdy tomu všemu bude konec. V prvním roce pandemie byli optimisty spíš jen politici, kteří slavili na Karlově mostě nebo v pořadu Čau lidi. Experti varovali před podzimním návratem čínské chřipky – a měli pravdu.

Po loňské rekordní jarní vlně ale opět přišlo klidné léto a tentokrát i někteří škarohlídi propadli nemístnému optimismu. Například zmiňovaný Václav Hořejší, který se v listopadu hroutil, ještě v srpnu odhadoval, že díky vakcinaci a přirozenému promoření máme pandemii za sebou. „Už pravděpodobně stojíme na prahu země zaslíbené ­zvané ,kolektivní imunita‘,“ psal imunolog.

Biochemik a člen MeSES Jan Konvalinka sice ve vymizení covidu nedoufal, i tak ale myslel pozitivně. „Domnívám se, že nás čeká poměrně klidný podzim,“ tvrdil v srpnu 2021. Petr Smejkal zase doufal v konec pandemie v prosinci.

Stačilo několik měsíců a názory odborníků zásadně změnila mutace delta, která je nakažlivější a nebezpečnější. To jsme ostatně popsali o několik odstavců výše.

Jaké jsou aktuální odhady obecně uznávaných expertů na konec pandemie? Někteří se do nich sebekriticky už ani nepouštějí. Například Václav Hořejší svůj omyl přiznal a je mediálně střídmější. Jiní, jako Petr Smejkal, apelují na přípravu na horší scénář, pro jistotu. Najdou se i optimisté jako imunolog Vojtěch Thon, kteří věří v omikronovský konec pandemie. Rozsoudit, kdo z nich se plete tentokrát, bude ale možné až za pár měsíců. 

Hitparáda omylů

Jak šel čas s pandemií

25. 2. 2020

„Dobrý den, Lucie, ano, jel bych (do Lombardie na lyže). Užijte si to bez stresu.“

Rastislav Maďar (epidemiolog), online rozhovor pro web České televize

8. 4. 2020

„Chytré promořování je dobrý nápad. Chci zdůraznit, aby se lidé nebáli toho slova, prostě zní to hrozně, ale realita je trošku jiná.“

Petr Smejkal (epidemiolog), Novinky.cz

10. 5. 2020

„Určitě nedoporučuji jogurt konzumovat na ulici. Když ho však uchováte den dva v ledničce, na povrchu obalu už nic nebezpečného nemůže být.“

Roman Prymula (epidemiolog), Blesk

21. 10. 2020

„Že za měsíc zemře za den tisíc lidí, je prakticky jisté – ti už jsou dnes nakažení, takže jim žádná opatření už nepomohou.“

Jaroslav Flegr (evoluční biolog), autorův facebook

6. 1. 2021

„Tím, že se naočkuji, nemohu dostat nemoc. To mě samo o sobě bonifikuje, protože nemohu nakazit někoho jiného.“

Jan Blatný (ministr zdravotnictví), tisková konference vlády

30. 3. 2021

„Jsem přesvědčený, že ochrana (díky vakcíně) bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok.“

Roman Chlíbek (vakcinolog), Spektrum

24. 6. 2021

„Myslím, že my v Evropě a v Americe jsme už nad koronavirem vyhráli.“

Jan Konvalinka (biochemik), Info.cz

5. 8. 2021

„Teď se mi zdá, že už pravděpodobně stojíme na prahu země zaslíbené zvané ,kolektivní imunita‘.“

Václav Hořejší (imunolog), Lidové noviny

25. 11. 2021

„České nemocnice čeká tragédie nepředstavitelných rozměrů, řádově horší než situace v Bergamu v Itálii na počátku pandemie.“

Petr Ludwig (datový vědec), autorův facebook