Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Jsme skutečně odsouzeni k mrazákům v ulicích? Vždy se dá něco dělat. Především to, co se mělo dělat od samého počátku pandemie. V maximální možné míře chránit ty nejohroženější osoby.
Dva měsíce posloucháme, že přijatá opatření vyhodnotíme za dva týdny, kdy začnou působit, a rozhodneme, co dál. Poslední více než měsíc se to v praxi projevuje tak, že protiepidemická opatření tři až čtyři dny po zavedení tak nějak furt nejsou vidět v číslech a ministr zdravotnictví i odborníci (i „odborníci“) zděšeně hlásí, že opatření nefungují a je třeba přitvrdit. Pátý den se tedy přitvrdí. A tento týden je to jako přes kopírák. Čtyři dny po zavření obchodů se dozvíme, že je moc výjimek, nefunguje to a bude se přitvrzovat, a zakáže se noční vycházení do liduprázdných ulic.
Čísla stejně nijak zásadně klesat nezačnou. Ani za dva dny, ani za dva týdny. Pokud tedy nebude snížen počet prováděných testů. Počty nakažených jsou totiž do značné míry jen funkcí počtu provedených testů, což dokazuje celkem stabilní a spíše mírně rostoucí číslo udávající poměr pozitivně testovaných na počtu provedených testů. To znamená, že je v populaci mnohonásobně více lidí majících v sobě virus, než zachycují testy. Končící ministr Prymula hovoří jako o reálném čísle o půl milionu momentálně nakažených lidí, katastrofický virolog Šerý dokonce o milionu. Otočit tenhle parník lze nejspíš jen tak, že každý občan nafasuje velký igelitový pytel a počká, až ho armáda přijede zavakuovat.
Nyní je hitem izraelský lockdown, k němuž zřejmě v příštích několika dnech, maximálně týdnech směřujeme. Tam nákaza viditelně poklesla a izraelská vláda rychle uvolňuje opatření a roztáčí kola ekonomiky. Během pár týdnů ale uvidíme, jaká je trvanlivost této léčby. Lze očekávat, že se virus opět rozjede a restrikce se budou opakovat. Tento způsob léčby určitě uleví přetíženým nemocnicím, ale zda na konci dne bude méně obětí, je sporné. Co je nesporné, jsou obří náklady, a pokud by se ukázalo, že musíme vypnout zemi každé tři měsíce na tři neděle, tak o co méně lidí umře na covid, o to více jich „zařve“ pod mostem hlady.
Pak je tu slovenský model „otestujeme všechny“. Jako první o něm začal mluvit náš starý dobrý Prymula a chystá ho také. Jen jeho smysl není příliš zřejmý. K čemu bude vládě seznam minimálně stovek tisíc osob, které jsou v konkrétní den infikované, když další miliony lidí budou mít negativní test, ačkoli jeho validita bude ve skutečnosti trvat třeba jen několik hodin? Pro výrobce testů dobrý kšeft, ale v praxi k ničemu.
Takže se nedá nic dělat a jsme odsouzeni k těm mrazákům v ulicích? Vždy se dá něco dělat. Především to, co se mělo dělat od samého počátku pandemie. V maximální možné míře chránit ty nejohroženější osoby. Jsou to totiž ony, kdo zahlcují zdravotnická čísla a ocitají se ve statistikách zemřelých. A pokud nejste oslepeni exponenciálními grafy z excelu, všimnete si, že nárůst hospitalizací akceleruje s růstem podílu seniorů mezi nakaženými. U úmrtí je to pak úplně jednoznačné.
Je zcela šokující, že si toho zatím ještě ministr Prymula všiml až tohle pondělí. Místo plánů na zcela bezúčelné plošné testování populace měli být už minimálně měsíc plošně testováni senioři v pečovatelských ústavech a jejich personál, a to alespoň jednou týdně antigenními testy. I když jsou spolehlivé třeba jen na 80 procent, snížení rizika na pětinu by zachránilo stovky životů a nemocnice by dnes nemusely být na hraně kapacity.
Ta čísla jsou jednoznačná a nesmírně frustrující. I když jsou jen k neděli 18. 10. a k této neděli budou k dispozici až ve středu odpoledne. Takže před deseti dny činili senioři nad 75 let 6,3 procenta z lidí nakažených covidem od jara. Na úmrtích se ale podíleli ze 70 procent. V absolutních číslech 1029 lidí z tehdy platného součtu 1484. U seniorů mezi 65 a 75 lety, tedy těmi, kteří mohou v klidu prožít dalších deset a více let života, je poměr 7,3 procenta nakažených a 23,2 procenta, tedy 344, zemřelých. Ve věkové kategorii do 44 let jsme pro srovnání zaznamenali 17 obětí. Do 24 let žádnou, když už tak řešíme zavírání a otevírání škol. Za poslední týden se situace pochopitelně zhoršila. Místo ve škole jsou děti u babiček.
Bez zásadní změny v přístupu k ochraně nejohroženějších, která i tak přichází tři hodiny po dvanácté, nelze snížit tlak na nemocnice a počty obětí. A nejde jen o průběžné testování a zákazy návštěv. Cest účinné ochrany by se dalo najít více. Kdyby se ale paní Maláčová, která má péči o seniory v gesci, místo hledání debilů kolem sebe raději podívala do zrcadla.
