Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Fialova pětitisícovka? Opatrně s těmi dárky

Fialova vláda se rozhodla jednorázově přispět většině rodin v Česku pětitisícovkou na dítě před začátkem školního roku, aby pomohla domácnostem v těžkých inflačních časech.

Fialova pětitisícovka? Opatrně s těmi dárky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Babišova opozice křičí, že je to málo, jiní, například Mirek Kalousek, kritizují volební úplatek na dluh, který budou odměněné děti krvavě splácet.

Přiznejme, že těch pět tisíc na dítě není při současné smršti zdražování zase tak moc. I to, že vláda je při úlevách a rozdávání v současné inflační smršti o dost střídmější než mnoho našich sousedů. Jenže – a spousta lidí to nerada uslyší – tady se mohutně rozdávalo tak nějak do foroty.

Pod záminkou covidové krize byl odškodňován kdekdo, a to za nic. Platy rostly, v soukromém sektoru probíhalo subvencování státem i ve velmi ziskových firmách, jako byly třeba automobilky. Padaly mimořádné odměny ve státním sektoru, často i těm, kteří si to opravdu ničím nezasloužili. Vysoko nad rámec zákona se pod covidovou záminkou rozdávalo důchodcům, kteří už vůbec nebyli covidem a uzávěrami ekonomicky poškozeni.

Výsledkem bylo, že jsme slavně zvítězili v neoficiálním evropském závodě v rychlosti zadlužování státu. Rozdávání potom přispělo podstatným dílem k inflaci, která dnes požírá včerejší dárky.

Lze se nad tím rozčilovat, lamentovat jako Babiš a dožadovat se dalšího „osvědčeného“ rozdávání, které nicméně podle všech ekonomických pravidel nutně skončí zase v chřtánu další inflace. Nebo můžeme zatnout zuby a chvilku vydržet horší časy, bez nichž ty lepší přijít nemohou.

Je možné to osladit nějakým jednorázovým dárkem. Ale opatrně s tím plošným rozdáváním. I pomoc těm, kteří to skutečně budou potřebovat, bude nakonec stát opravdu hodně peněz.