Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česko ve srovnání s jinými zeměmi na světě při očkování proti čínské chřipce paběrkuje. Nejrychleji se očkuje v Izraeli a Británii. Obě země naočkovaly přes milion lidí.
V Česku se nechal jako první naočkovat Andrej Babiš, který si také vzal tento úkol na starost. Premiér oznámil, že od února se mohou běžní lidé přihlásit do rezervačního systému na pořadí očkování v následujících měsících. Zatím mají přístup k vakcinaci zdravotníci. Od 27. prosince, kdy se začalo, se jedná celkově o tisíce dávek. Oficiální statistiku ale ministerstvo zdravotnictví neuvádí (podle údajů SÚKL to je 15 tisíc lidí).
Při pohledu na Izrael nebo Spojené království je názorně vidět, že se dá k očkování proti covidu přistoupit s mnohem větší energií. Při přepočtu na obyvatele je s odstupem na prvním místě Izrael. Očkováno bylo přes milion lidí, to znamená 13 procent obyvatelstva. S vakcinací se začalo 19. prosince.
V blízkovýchodní zemi, do které jezdí čeští politici pro inspiraci, jak bojovat se suchem nebo podporovat technologické firmy, se očkuje v režimu 24/7, tedy nonstop sedm dní v týdnu. První dávku vakcíny Pfizer/BioNTech aplikují 150 tisícům lidí denně. Prioritně to jsou lidé nad 60 let, zdravotníci, pečovatelé a rizikové skupiny obyvatel. Do poslední skupiny patří ti, kteří mají nadváhu, vysoký krevní tlak a další zdravotní komplikace.
Rychlá reakce země je vysvětlována centralizací a velkou mírou digitalizace zdravotnictví. Izraelská vláda také spustila masivní kampaň proti šíření dezinformací ohledně nežádoucích účinků očkování. Izraelci mají slíbeno, že po očkování dostanou takzvaný zelený pas, který jim umožní svobodně cestovat, navštěvovat restaurace a kulturní akce, a nebudou muset být v karanténě. Tento závazek je ale zpochybňován, protože se ukazuje, že očkování nesnižuje přenos virové nákazy.
Očkování má pro premiéra Benjamina Netanjahua i politickou rovinu, protože se v zemi 23. března konají volby. Chce mít proočkovánu většinu populace, aby mohl zemi vrátit do normálního stavu. Deník The Guardian připomenul, že si na očkování budou muset několik měsíců počkat Palestinci, kteří žijí na území kontrolovaném Izraelem. Ale i ti by měli být do poloviny roku 2021 proočkováni, slíbil zástupce Světové zdravotnické organizace v Jeruzalémě Gerald Rockenschaub.
V Británii se očkuje už od 8. prosince. K začátku roku 2021 britský ministr zdravotnictví Matt Hancock oznámil, že je naočkováno přes milion lidí z 67milionové populace. Od pondělí 4. ledna se má tempo zrychlit až na půl milionu týdně, protože je schválena i vakcína od výrobce AstraZeneca.
Výhodou látky, na které pracovali odborníci z Oxfordské univerzity, je hlavně cena. Kromě toho, že je levnější než konkurenční preparáty, navíc může být skladována v běžných ledničkách při teplotě dva až osm stupňů Celsia po dobu půl roku. Očkovací dávka stojí čtyři dolary, od Pfizeru to je 20 dolarů.
V Británii bylo dosud otevřeno 730 očkovacích míst a další stovky se mají otevřít v následujících dnech. Jen od výrobce AstraZeneca britská vláda získá 100 milionů dávek dostačujících pro 50 milionů Britů. Celkem má od různých výrobců nasmlouváno 357 milionů očkovacích dávek. Přednostně jsou očkováni lidé v domovech seniorů, lidé starší 80 let a pečovatelé.
Aby se předešlo třetí vlně epidemie, je nutné zvýšit tempo očkování až na dva miliony lidí týdně, uvedla studie Londýnské univerzity. Což je sice náročné, ale proveditelné do konce ledna, uvedl pro americkou CNBC Andrew Freedman z Cardiffské univerzity.
Z členských zemí EU, kde se čekalo delší dobu na schválení očkovací látky, je nejdále Dánsko. To od 27. prosince dokázalo očkovat 46 tisíc lidí a blíží se k jednomu procentu proočkovanosti populace. V absolutních číslech nejvíce dávek aplikovali zdravotníci v Německu, kde to je 200 tisíc lidí. Pomalá reakce vlády je kritizována ve Francii, kde bylo k 31. prosinci očkováno pouhých 352 lidí.
Z mimoevropských zemí je po Izraeli na druhém místě Bahrajn, kde jsou očkována už téměř čtyři procenta obyvatel, třetí je zmíněná Británie, na čtvrtém místě jsou Spojené státy. V Rusku, které má vlastní očkovací látku Sputnik V, to je přes půl procenta populace. Očkováno bylo podle ruských úřadů přes 800 tisíc lidí. Očkovací látku Sputnik používá i Bělorusko, Srbsko, Bolívie nebo Argentina.
