Tak nám toho Andreje osvobodili. V době, kdy čtete tyto řádky, je to už týden, co soudce Jan Šott vynesl rozsudek v případu dotačního podvodu Farmy Čapí hnízdo. Trvalo to dlouho (respektive než se vůbec případ k soudu dostal, trvalo dlouho) a výsledek leckoho překvapil. Šott totiž rozhodl šalamounsky, i když zřejmě nemohl jinak. Andreje Babiše osvobodil, přestože jeho výpovědi označil za nevěrohodné a nepochyboval ani o tom, že celý kolotoč kolem Čapího hnízda byl účelový, aby farma dosáhla na dotaci, na niž dle logiky ani etiky neměla nejmenší nárok. Za poslední roky patrně nebylo důležitějšího soudu a důležitějšího rozsudku, a pokud vám – stejně jako nám – jeho zdánlivá nelogičnost vrtá hlavou, přečtěte si podrobný rozbor v hlavním tématu tohoto čísla.
Je dobré vědět a pochopit, co vlastně Šott posuzoval a co z osvobozujícího rozsudku vyplývá. AB celou dobu fňukal, že je to účelovka a politický proces. Zasloužil by poznat, co to slovní spojení opravdu znamená. Každopádně teď Babiš může poukazovat na to, že je nevinný. Těsně před prvním kolem prezidentských voleb se to velmi hodí. Takže: ano, je nevinný, trestného činu se nedopustil. Ale je to jako s celým jeho podnikáním; vždy se choval jako dravec, obcházel a ohýbal, co se dalo. Dělá to tak mnoho podnikatelů a zvlášť těch velkých, ale ti také vesměs nelezou do politiky. Na volené veřejné činitele musí být z logiky věci kladeny vyšší morální a etické nároky; jeden takový, který je ochoten udělat cokoli, co mu zákon výslovně nezakazuje, se teď má z Hradu po deseti letech pakovat. Tak snad si tu chybu nezopakujeme.
Číst si o dichotomii spravedlnosti a spravedlivosti na příkladu Čapího hnízda může být fascinující, ale dost frustrující. Jednoznačně pozitivní je naopak rozhovor s politologem a expertem na globalizaci a bezpečnostní politiku Janem Kořanem. V Evropské unii jsme devatenáct let a nevzpomínám si, kdy se o našem působení v ní dalo říct a napsat něco tak bezvýhradně pozitivního jako o právě skončeném předsednictví. Nejen že se nekonalo fiasko z roku 2009, kdy Jiří Paroubek (tak trochu omylem) sestřelil vládu Mirka Topolánka a Česko pak už v čele EU jenom dožívalo. V extrémně složité době předvedl Fialův kabinet skoro na všech frontách, že máme kompetentní diplomaty i většinu ministrů. Příjemná změna.
Mírně optimisticky hodnotíme investiční vyhlídky na nadcházející rok. Ve velkém materiálu v tomto čísle Hrotu se mimo jiné dočtete, kdy přijde vhodná chvíle na nákup akcií a kam se schovat před kryptoměnami.
Naprosto fascinující (a neméně děsivé) je čtení o potížích Japonska s totálně vylidněným venkovem. Japonci jsou v tom dál než ostatní rozvinuté země, ale pomalu tam míříme všichni, zvlášť jestli se budeme štítit přistěhovalců. V novém čísle Hrotu se dočtete také o tom, že blízká budoucnost bude štěpná a ta vzdálenější fúzní, a ve stručných dějinách kouření si připomenete, jak dlouhý už je řetěz kouření, jeho škodlivosti a zákazů v Česku. Tak to sdílejte, než to zakážou.
