Hrotcast: Ruský plyn v Česku jako pokrytectví Fialovy vlády. Proč ho bereme stále víc?

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika.

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika.

Celý článek
0

Česko a Itálie vyzývají EU: zmírněte sankce pro automobilky, které nevyrábějí dost elektroaut

Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Praha a Řím chtějí zabránit tomu, aby evropské automobilky musely od příštího roku platit pokuty za to, že v prodejích nových vozů nebude dostatečný podíl elektromobilů.

Celý článek
0

Komentář: Zvolení Trumpa nakoplo akcie i bitcoin. Vydrží to?

Zvolení Donalda Trumpa přineslo razantní růst mnoha aktiv. Dařilo se zejména velmi rizikovým kryptoměnám, posilovaly ale i akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace Trumpa na budoucí ministry jeho vlády trhy potěšily? A co na to měnová politika? 

Zvolení Donalda Trumpa přineslo razantní růst mnoha aktiv. Dařilo se zejména velmi rizikovým kryptoměnám, posilovaly ale i akcie. Ztrácelo naopak zlato pod tlakem silného dolaru. Jaký výhled implikují poslední data pro finanční trhy? A které nominace Trumpa na budoucí ministry jeho vlády trhy potěšily? A co na to měnová politika? 

Celý článek
0

O datech v čase pandemie

Tuto krizi si budeme pamatovat jako moment, kdy jsme si museli rozšířit repertoár a naučit se pracovat s naprosto odlišnými údaji.

O datech v čase pandemie
Budoucnost ukáže, jestli indexům nákupních manažerů definitivně odzvonilo. Faktem je, že letos nám tato data byla k ničemu. | Shutterstock.com

Ještě v únoru  panovalo na finančních trzích přesvědčení, že koronavirus bude mít průběh zhruba jako epidemie SARS z roku 2003, tedy záležitost relativně izolovaná v asijském regionu. Tehdy se z globálního růstu HDP ukouslo pár desetinek a západní ekonomiky fakticky nebyly postiženy.

Data z hodně staré školy

Nejznámější předstihové ukazatele jsou indexy nákupních manažerů, ve Spojených státech ISM, v Evropě PMI. Indexy ISM jsou publikovány v USA od roku 1948, v Evropě máme historii indexů PMI až od roku 1997. Zpětně vidíme, že se podle nich dalo dobře orientovat po cestě dolů i nahoru v předchozí krizi roku 2008, nikoliv však letos. V Americe šly v průběhu roku 2007 ukazatele dolů a mluvilo se o takzvaném měkkém přistání, které sice nakonec vypadalo úplně jinak, i tak ale investoři aspoň získali čas na vyhlížení mračen na obloze. 

Tyto ukazatele dnes doslova hltá celý investiční svět. Otázkou pak je, zdali mají nadále přidanou hodnotu pro své uživatele. Přinášejí nyní vůbec nějakou konkurenční výhodu? Kromě toho, jak vyplývá z našich interních analýz, při poklesu ukazatelů pod kritickou hranici 50 bodů stejně už nemá cenu přehnaně reagovat a vyprodávat svá akciová portfolia, neboť v takový moment již bývají trhy v dostatečném poklesu a pravděpodobně blíže akciového obratu, než si myslíme.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit