Po deseti letech příprav vstupuje v platnost dohoda o volném obchodu s nenápadným názvem Regionální ekonomické partnerství (RCEP). Jedná se však o vytvoření největší zóny volného obchodu na světě, které se účastní druhá a třetí největší ekonomika světa, Čína a Japonsko, ale také Jižní Korea, Austrálie nebo Nový Zéland. Dohoda zaručuje snížení cel a dalších byrokratických opatření.
Členem partnerství je patnáct států, které tvoří třicet procent globálního HDP v hodnotě 26 bilionů dolarů a žije v nich téměř třetina světové populace, přes dvě miliardy lidí. Obchodní dohoda mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem pokrývá 28 procent světového obchodu. Jednotný trh Evropské unie tvoří 18 procent.
I proto ekonomičtí analytici připomínají, že nový ekonomický pakt posílí centrum globálního obchodu, ale i vývoje technologií v Asii a v pacifickém prostoru. Jedná se z ekonomického i diplomatického pohledu o selhání politiky bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Velké možnosti pro Čínu
Zejména v době, kdy se ekonomiky celého světa dávají dohromady z pandemie covidu, může nová hospodářská dohoda výrazněji oživit ekonomiky v asijsko-pacifickém prostoru a nejvíce pomůže Číně, protože se týká hlavně výroby.
„Dá to Asii šanci dohnat obrovský vnitroregionální trh, který v současnosti využívají země EU,“ řekl k významu RCEP německý ekonom Rolf Langhammer. I když to potrvá řadu let, počítá se s tím, že mezi členskými zeměmi bude odstraněno devadesát procent obchodních cel.
Zvýší se také ochrana duševního vlastnictví a elektronického obchodu, což posílí těžiště globálního byznysu v Asii, upozornila Organizace spojených národů.
Langhammer, jenž je bývalým šéfem ekonomického institutu v Kielu, vysvětlil, že ekonomické výhody budou pro signatáře dohody nerovnoměrné. Nejvíce zrušení obchodních bariér pomůže Číně, následně Japonsku a Jižní Koreji. Dohoda je fakticky ušita na míru Pekingu, jak na straně exportu, tak importu, zdůraznil.
Čína se dostane bezcelně na klíčové asijské trhy, jako je Japonsko a Korea, a zároveň si zajistí dovoz z laciných trhů zemí ASEAN pro silný výrobní dodavatelský řetězec. Čína dosud neměla žádnou bilaterální obchodní dohodu s Japonskem a jen omezenou s Jižní Koreou. Právě z obav, že místní trh zaplaví čínské zboží, odstoupila od vyjednávání RCEP v roce 2019 Indie.
Menší a chudší země, jako je Kambodža, Laos, Myanmar, naopak budou v nevýhodě, varoval Langhammer, protože dohoda se nevztahuje na služby a zemědělství. Odstranění byrokratické zátěže a obchodních bariér nicméně potrvá až dvacet let, míní šéf pro asijskou ekonomiku v think-tanku Oxford Economics Louis Kuijs.
Vliv Ameriky bude upadat
Americká vlivná organizace Atlantická rada naopak varuje před tím, že neúčast Spojených států v ekonomickém partnerství povede ke snižování jejich vlivu v Asii a Tichomoří a posílí váhu Pekingu, který převezme roli jediného ekonomického lídra v celém regionu.
Spojené státy se pokusily omezit stoupající čínský vliv v rámci obchodní dohody známé jako Transpacifické partnerství (TPP). Dohoda byla podepsána v roce 2016, po zvolení Trumpa prezidentem ale USA z partnerství odstoupily.
Zbývající země podepsaly Komplexní a progresivní dohodu o transpacifickém partnerství (CPTPP). Loni v září o členství požádala i Čína. I když její členství není jisté, úspěch v partnerství RCEP zvýší její šance na přijetí, pokud dokáže splnit regulační požadavky. Pak bude absence USA v ekonomických dohodách ještě závažnější, uvedla Atlantická rada.