Jméno Jana Procházky, dlouholetého šéfa státní agentury pro pojišťování exportu EGAP, není překvapením, v kuloárech se zmiňovalo již před časem. Druhý radní, Jan Kubíček z Národní rozpočtové rady, již v ČNB v minulosti působil ve funkci poradce.
Zároveň s tím Zeman instaloval radního Jana Fraita na pozici viceguvernéra. Asi nejspolehlivější hodnocení těchto nominací dodává trh, a tady je podstatné, že po oznámení jmen se koruna ani nepohnula.
Z toho vyplývá, že kolektivní názor nepočítá se změnou měnové politiky, cokoli si o ní myslíte. Navzdory stále nepříjemně vysoké inflaci a příznakům, že inflační očekávání se v české ekonomice zahnízdilo.
Firmy totiž hodlají přenášet náklady na zákazníka a udržet marže, jen co to půjde, přičemž na domácím trhu jim to jde mnohem lépe než vůči zahraničním odběratelům, kde nemají v podstatě žádnou tržní sílu a ceny si nediktují, ale kopírují. Nezaměstnanost je pořád nejnižší v Evropě.
Umět změřit teplotu
Dva nově příchozí nemění kvorum uvnitř bankovní rady, takže jejich nástup v únoru, až skončí mandáty Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi, by neměl mít vliv na rozhodování bankovní rady o nastavení sazeb, případně o intervencích. V Londýně a New Yorku – ba dokonce ani v Praze – sice Jana Kubíčka nikdo nezná, ale je to velmi dobrý „makrař“.
Pravým opakem společenské známosti je Jan „Špacír“ Procházka, léta pevná součást scény „movers and shakers“ v české politice a byznysu. Dobře vychází se současným guvernérem ČNB a v prezidentských podnikatelských misích se také něco nacestoval.
Mít v bankovní radě někoho, kdo umí „změřit teplotu“ ve firemní sféře a může do bankovní rady vnášet zpětnou vazbu, nikdy není špatně. Na rozdíl od Aleše Michla, který s sebou nese v očích vlády stigma jako „Babišův a Zemanův kůň“, je Jan Procházka vyloženě oblíbený u řady klíčových členů vládní koalice – od Zbyňka Stanjury až po Mariana Jurečku.
Jeho pravá ruka z EGAP, David Havlíček, je zároveň poradcem premiéra a samotný Procházka koordinuje práci NERV. Ten nyní intenzivně pracuje na fiskálním balíčku, který by měl být hotový a případně se promítnout do opatření vlády.
Čím výrazněji se vláda po prezidentské volbě rozhoupe k alespoň částečné fiskální konsolidaci, tím více odlehčí břemeno rozhodování centrální bance. Jestli je to z Michlovy hlavy, tak zrovna tuto personální změnu udělal ze svého pohledu velmi chytře.
Liga loserů
Soudě podle složení bankovní rady bude i nadále preferovaná varianta stabilní koruny oproti zvedání úrokových sazeb. Při vyšší inflaci u nás než v zemích obchodních partnerů při stejném nominálním kurzu koruna reálně zpevňuje a exportéři nebudou mít na růžích ustláno, ale dostanou zastropované energie, takže co už. Munice na případné intervence má ČNB pořád dost.
Jediná skupina, která je opravdu bita, jsou domácnosti, které nic nedluží a zároveň jim vysoké úspory znehodnocuje inflace, nedej bože když ke všemu investovaly do akcií ČEZ nebo bankovních titulů, jejichž zisky vycucne vysoká daň. Jo, jo, ligu loserů vedou středostavovští boomeři.