Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Ukrajinskému ministrovi energetiky Germanu Galuščenkovi je vyčítáno, že podcenil decentralizaci energetických zdrojů. Zemi hrozí, že bude mít během zimy problémy s dodávkami elektřiny.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Opravit nebo něco vytvořit vlastníma rukama? Američtí influenceři podle nové módní vlny objevili kouzlo manuálních a technických prací, které začali popularizovat mezi dětmi a mládeží. V rozsáhlém průzkumu se mladí lidé i rodiče vyjádřili, že takové profese mohou být stabilní a kreativní. Významnou roli v tomto posunu hrají sociální sítě.
Běžné čištění uší proměnilo mladou Abby Hoffman v hvězdu sociálních sítí. Když při hygienické proceduře nedokázala vložit vatovou tyčinku do ucha, propadla panice. Přivolaná matka následně v uchu objevila pilulku antidepresiva. Abby o své zkušenosti ihned referovala na sociálních sítích, kde našla vlnu solidarity od svých vrstevníků.
Běžné čištění uší proměnilo mladou Abby Hoffman v hvězdu sociálních sítí. Když při hygienické proceduře nedokázala vložit vatovou tyčinku do ucha, propadla panice. Přivolaná matka následně v uchu objevila pilulku antidepresiva. Abby o své zkušenosti ihned referovala na sociálních sítích, kde našla vlnu solidarity od svých vrstevníků.
Norsko je ochotné opět přispívat do fondu na záchranu amazonských pralesů. Po Brazílii ale chce záruky.
Obě země spolu dříve úzce spolupracovaly. Norsko dalo mezi lety 2008 a 2018 do fondu na záchranu Amazonie celkem 1,2 miliardy dolarů, které měly být využity na boj s odlesňováním. Bylo tak jednoznačně největším dárcem. Pak však do čela Brazílie nastoupil Jair Bolsonaro a mezinárodní pomoc se začala komplikovat.
Bolsonaro má pověst prezidenta, který životní prostředí příliš neřeší, změnu klimatu (podobně jako covid-19) dlouhodobě zlehčuje. Opakovaně navíc vyzýval k výstavbě na území pralesů a usiloval o změnu správy specializovaného fondu.
Oslo v roce 2019 zmrazilo platby do fondu ve výši 585 milionů dolarů a od té doby do něj nepřispívá. S protistranou ale stále jedná a nevylučuje, že s bojem proti odlesňování znovu začne pomáhat.
„Podmínkou opětovného spuštění plateb je zásadní snížení odlesňování a také dohoda ohledně struktury správy amazonského fondu,“ řekl norský ministr pro klima a životní prostředí Sveinung Rotevatn. Po jednání se svým brazilským protějškem Ricardem Sallesem uvedl, že Brazilci se zavázali ke zvýšení policejní ochrany amazonských pralesů.
Největší jihoamerický stát má v ochraně životního prostředí velké plány. Loni v prosinci oznámil, že do roku 2025 chce snížit produkci emisí o 37 procent (oproti roku 2005), do roku 2030 dokonce o 43 procent. Brazílie zároveň slíbila, že znovu zalesní 12 procent amazonských pralesů a její energetický mix budou ze 45 procent tvořit obnovitelné zdroje. Podle vládního plánu by země měla být do roku 2060 uhlíkově neutrální. Podmiňuje to ale pomocí ostatních států. Ročně by od nich chtěla deset miliard dolarů.
Letos v dubnu Brazílie požádala ostatní státy, včetně Norska či Spojených států, o bezprostřední pomoc pro příštích dvanáct měsíců ve výši jedné miliardy dolarů. Prostředky by podle ní pomohly snížit odlesňování o 30 až 40 procent.
V prvním čtvrtletí letošního roku míra odlesňování v Amazonii podle předběžných údajů klesla, experti na životní prostředí ale podle agentury Reuters upozorňují na zásadní zvýšení ničení pralesů v březnu.
Norsko stále poskytuje Amazonii omezenou pomoc, je ale připraveno přispívat výrazně více. „Jsme připraveni k větší podpoře, až uvidíme snížení odlesňování a politickou vůli na brazilské straně,“ vzkazuje Rotevatn.
